Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

7. Velká Británie
7. Velká Británie
Velká Británie zaznamenala v posledních 30 letech výrazný nárůst počtu
neúplných rodin, a to jak v důsledku zvyšující se úrovně rozvodovosti, tak také
rozšíření osamělého mateřství. Zvláště mimomanželská plodnost vedla mezi veřejností
k znepokojení, v 90. letech byly rodiny osamělých matek charakterizovány ne pouze
jako sociální problém, ale přímo jako sociální hrozba ve vztahu k objemu veřejných
prostředků vyplácených tomuto typu rodin [Lewis, 1997].
V poválečném období došlo ke dvěma hlavním změnám v rodinném a sňatkovém
chování - zaprvé došlo k oddělení sexuálního života a sňatku, což vedlo k nárůstu
mimomanželské plodnosti i předmanželských koncepcí. Zadruhé došlo od začátku 70.
let k výrazným změnám na sňatkovém trhu, snižovala se úroveň sňatečnosti a méně
uzavíraných sňatků bylo posunuto do vyššího věku. Spolu s tím výrazně vzrostla
úroveň rozvodovosti a rozšířila se nesezdaná soužití.
7.1 Vývoj a úroveň porodnosti ve Velké Británii
Britská populace stále početně roste, zároveň také stárne a diverzifikuje se. V
roce 2006 dosáhla 60,6 milionů a prognózy ukazují, že do roku 2021 bude počet lidí
ve věku 65 a více let pravděpodobně vyšší než počet dětí ve věku do 16 let. Populační
změny jsou dány přirozenou měnou (tedy rozením a umíráním), migrací a diverzitou,
kterou to přináší. V Anglii a Walesu se v roce 2006 jedno z pěti dětí (22 %) narodilo
matkám, které se nenarodily ve Velké Británii. O desetiletí dříve činil tento podíl 13 %
[Social Trends].
Na počty narozených ve Velké Británii v průběhu 20. století měly zásadní vliv
obě světové války. Po obou z nich nastal baby-boom - po první světové válce sice
opožděný o 2 roky z důvodu chřipkové epidemie v letech 1918-1919, nicméně již
v roce 1920 se narodilo více než 1,1 miliónu dětí (oproti méně než 800 tisícům ročně
narozených ve válečných letech 1917 a 1918). Poté počty narozených opět klesaly až
na 790 tisíc v roce 1933, ovšem po konci druhé světové války došlo opět k nárůstu na
víc než 1 milion narozených. Další silná vlna narozených pochází z roku 1964, kdy se
po předešlém poklesu v průběhu 50. let narodilo opět (do třetice) více než 1 milion
dětí. Poté se počet ročně narozených snižoval na minimum v roce 1977 (654 tisíc).
V dalším období, kdy začaly do věku nejvyšší reprodukce vstupovat silné
populační ročníky žen z první poloviny 60. let, docházelo meziročně k opětovnému
růstu počtu narozených (až na maximum v r. 1990: 798 tisíc). V 90. letech se
trend obrací, jednak vlivem početně slabších ročníků žen, také však v důsledku nižší
intenzity porodnosti. Výsledkem bylo, že v roce 2001 dosáhl počet narozených svého
minima okolo 670 tisíc, hladiny, která nebyla překročena od roku 1977. V roce 2006
se ve Velké Británii narodilo 749 tisíc dětí, což je v porovnání s přelomem tisíciletí
nárůst téměř o 12 %. Prognózy předpokládají i nadále růst počtu narozených (do roku
2016 by měl překročit hranici 800 tisíc), což by mělo být ovlivněno stoupajícím
podílem dětí narozených matkám, které nepocházejí z Velké Británie (v roce 1996 se
13 % dětí v Anglii a Walesu narodilo ženám, které se ve Velké Británii samy
nenarodily, tento podíl narostl do roku 2006 na celých 22 %).
Pokles porodnosti ve druhé polovině 60. let a v 70. letech se z hlediska intenzity
plodnosti žen odrazil v poklesu úhrnné plodnosti z vysoké hodnoty 2,95 (1964) na
1,69 (1977). Ve 2. polovině 80. let se plodnost zvýšila na 1,8 dětí připadajících na
74