Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálnÃch vÄcÃ
Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálnÃch vÄcÃ
Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálnÃch vÄcÃ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
9. Německo<br />
dvěma rodičům různého pohlaví, kteří tvoří pár, a oba mají povinnost o něj pečovat.<br />
Dítě má naopak právo na péči svých rodičů a na jejich zdroje. Ženatí muži jsou otcové<br />
dětí s plnými právy otcovství. Právo tedy považovalo děti narozené mimo manželství<br />
za děti bez otce; bylo argumentováno, že v opačném případě by se otec s matkou<br />
dítěte oženil, a tím „uznal“ své děti [Ostner, 1997].<br />
Teprve zákon z roku 1969 o právním postavení nemanželských dětí tedy udělil<br />
muži, který měl nemanželské dítě, statut „otce“. Formálně se tak vytvořil vztah otce<br />
s jeho dětmi, i když jen prostřednictvím povinností, nikoli práv. Matka dítěte mohla<br />
zároveň rozhodnout (někdy i zcela libovolně) o výhradní nebo střídavé péči nebo<br />
o kontaktech mezi otcem a jeho dětmi. Otcům vzniká povinnost pravidelně platit<br />
výživné, dítě má právo dědit. Platby výživného začaly být přísně kontrolovány Úřadem<br />
mládeže, institucí, jež vznikla ve 20. letech 20. století za účelem ochrany zájmů dětí<br />
[Ostner, 2004].<br />
Zákonné reformy a s nimi související rodinná politika tak postupně provedly<br />
transformaci od manžela-živitele k otci-poskytovateli, který finančně podporuje své<br />
děti po dobu, po kterou je to nezbytné [Ostner, 1997]. Takový otec žije většinou<br />
společně se svojí rodinou, ovšem není to nutná podmínka k tomu, aby byl za svoji<br />
rodinu zodpovědný. Každopádně pokud je i nadále německou normou matka pečující<br />
osobně o malé děti doma, v čemž hraje svoji roli také nedostatek místa pro děti<br />
v zařízeních denní péče (především na západě země) a dlouhá rodičovská dovolená,<br />
i nadále přetrvává silný model otce-poskytovatele, resp. muže-živitele, a to ve všech<br />
formách rodin, nejen těch neúplných.<br />
9.4.1 Konkrétní opatření zohledňující neúplné rodiny<br />
Německo nemá politiku přímo směřovanou na rodiče samoživitele, této skupiny<br />
se ovšem týkají některá opatření, která mohou využívat či v rámci kterých je nebo<br />
donedávna byla zohledněna jejich specifická situace.<br />
Rodičovský příspěvek (Elterngeld) - pro děti narozené od 1.1.2007<br />
Federální vláda stanovila nové opatření orientované na rodinu ve spolkovém<br />
zákoně o rodičovském příspěvku a rodičovské dovolené (Bundeselterngeld-und<br />
Elternzeitgesetz - BEEG), který nabyl účinnosti 1. ledna 2007. Rodičovský příspěvek<br />
podporuje rodiče během prvních 12-14 měsíců rodičovství. Jeden rodič může získat<br />
rodičovský příspěvek v maximální délce dvanácti měsíců. Oba rodiče mají nárok na 14<br />
měsíců, 2 měsíce jsou tedy vždy rezervovány pro druhého z rodičů.<br />
Pracovníci, kteří přestali z důvodu narození dítěte pracovat nebo snižují svoji<br />
pracovní dobu maximálně na 30 hodin týdně, mají nárok získat náhradu příjmu<br />
rovnající se 67 % jeho čisté výše, maximálně však 1 800 €. I v případě, že nedochází<br />
ke ztrátě příjmu z výdělečné činnosti, činí rodičovský příspěvek minimálně 300 €.<br />
Pokud byl čistý pracovní příjem rodiče nižší než 1 000 € měsíčně, náhrada mzdy při<br />
pobírání rodičovského příspěvku se zvyšuje až na 100 % (zvýšení o 0,1 % za každé<br />
2 €, o které je příjem rodiče nižší než 1 000 €). Velké rodiny mohou obdržet další<br />
bonus ve výši 10 % rodičovského příspěvku, minimálně však 75 EUR, a to v případě,<br />
že doba mezi narozením dětí byla příliš krátká k návratu do práce [MISSOC, 2008].<br />
Takto definovaná pravidla pro nový rodičovský příspěvek (Elterngeld) platí<br />
pro děti narozené od 1. ledna 2007. Pro děti, které se narodily do 31. prosince 2006,<br />
106