Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

4. Česká republika
Příliš se také nepotvrzuje, že by manželství bylo nahrazováno nesezdaným
soužitím a děti narozené svobodným matkám tak jako tak vyrůstaly v úplné rodině,
zvláště v nízkých sociálních vrstvách se stále častěji objevují rodiny osamělých žen.
Podíl osamělých matek stabilně stoupá, nejmarkantnější je tento jev opět u žen
s nízkým vzděláním (v letech 2003-2006 porodila dítě nejen mimo manželství, ale též
bez partnera, se kterým by žila, více než polovina žen se základním vzděláním. Pokud
se naopak dítě narodilo neprovdané vysokoškolačce, většinou se nejednalo o osamělou
matku, nýbrž o ženu žijící s partnerem v kohabitaci) [Hamplová et al., 2007].
4.2 Rozvodovost a její vývoj od 2. poloviny 20. století
V České republice byl rozvod jako jediná forma právního zániku manželství
zaveden zákonem o právu rodinném č. 265/1949 Sb. Postupné liberalizující úpravy
a v jejich důsledku stále snadnější rozvod se projevily v celém poválečném vývoji
rozvodovosti. Z počáteční úrovně okolo 10 tisíc rozvodů ročně (začátkem padesátých
let) došlo k prvnímu vzestupu v roce 1955, ke druhému v roce 1965 (po přijetí nového
zákona o rodině) a poté se roční počty rozvodů celkem pravidelně zvyšovaly. V roce
1969 poprvé překročil absolutní počet rozvodů 20 tisíc a v roce 1984 již poprvé
převýšil hranici 30 tisíc. V meziročních intervalech nebyl růst rozvodovosti pravidelný,
byly roky či dvouletá období, ve kterých počet rozvodů klesl a tento pokles byl
pravidelně kompenzován pozdějším nárůstem. Až do konce osmdesátých let však
zcela plynule vzrůstal počet rozvodů sledovaný v pětiletých obdobích (tabulka č. 9).
Tabulka č. 9 Rozvody v ČR, 1960-1989 (absolutní počty, hrubá míra
rozvodovosti a úhrnná rozvodovost, pětileté průměry)
roky 1960-64 1965-69 1970-74 1975-79 1980-84 1985-89
roční průměr rozvodů 14 039 18 036 23 553 26 080 28 496 30 623
rozvody na 1000 obyvatel 1,45 1,83 2,38 2,56 2,76 2,96
úhrnná rozvodovost 17 22 28 30 33 36
Zdroj: ČSÚ
Po roce 1989 se dlouhodobý růst počtu rozvodů zastavil na vysoké úrovni okolo
30 tisíc rozvodů a tento počet se ustálil prakticky po celá devadesátá léta. Dosavadní
maximum bylo zaznamenáno v roce 1996 (33 113 rozvodů), hrubá míra rozvodovosti
byla 3,21 rozvodů na 1000 obyvatel.
Dlouhodobý trend mírného růstu úrovně rozvodovosti byl přerušen v roce 1999,
kdy ve srovnání s předchozími roky počet rozvodů výrazně klesl, a to na úroveň z roku
1971 (tehdy byla ale hrubá míra rozvodovosti 2,4 na rozdíl od 3,2 v roce 1999). Tento
náhlý úbytek byl způsoben legislativní změnou, neboť novela zákona o rodině č.
91/1998 Sb. (měnící a doplňující zákon o rodině č. 94/1963 Sb.) s účinností od 1.
srpna 1998 nově upravila podmínky, za kterých může být rozvod uskutečněn. Rozvod
s nezletilými dětmi se stal oproti minulosti obtížnější. V roce 1999 bylo tedy rozvedeno
o 27 % manželství méně než v předchozím roce (23 657 manželství). Postupně s tím,
jak rozvádějící se manželé a především soudci zaváděli novou legislativu do praxe, se
měsíční počty rozvodů opět začaly poměrně rychle zvyšovat a v roce 2001 počet
rozvodů již opět překročil hranici 30 tisíc. Intenzita rozvodovosti tedy pokračovala ve
svém vzestupu, který byl v letech 1999-2000 přerušen pouze dočasně. V roce 2004,
pět let po novelizaci zákona, dosáhl počet rozvodů téměř na hodnotu dosavadního
38