Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálnÃch vÄcÃ
Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálnÃch vÄcÃ
Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálnÃch vÄcÃ
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
4. Česká republika<br />
Příliš se také nepotvrzuje, že by manželství bylo nahrazováno nesezdaným<br />
soužitím a děti narozené svobodným matkám tak jako tak vyrůstaly v úplné rodině,<br />
zvláště v nízkých sociálních vrstvách se stále častěji objevují rodiny osamělých žen.<br />
Podíl osamělých matek stabilně stoupá, nejmarkantnější je tento jev opět u žen<br />
s nízkým vzděláním (v letech 2003-2006 porodila dítě nejen mimo manželství, ale též<br />
bez partnera, se kterým by žila, více než polovina žen se základním vzděláním. Pokud<br />
se naopak dítě narodilo neprovdané vysokoškolačce, většinou se nejednalo o osamělou<br />
matku, nýbrž o ženu žijící s partnerem v kohabitaci) [Hamplová et al., 2007].<br />
4.2 Rozvodovost a její vývoj od 2. poloviny 20. století<br />
V České republice byl rozvod jako jediná forma právního zániku manželství<br />
zaveden zákonem o právu rodinném č. 265/1949 Sb. Postupné liberalizující úpravy<br />
a v jejich důsledku stále snadnější rozvod se projevily v celém poválečném vývoji<br />
rozvodovosti. Z počáteční úrovně okolo 10 tisíc rozvodů ročně (začátkem padesátých<br />
let) došlo k prvnímu vzestupu v roce 1955, ke druhému v roce 1965 (po přijetí nového<br />
zákona o rodině) a poté se roční počty rozvodů celkem pravidelně zvyšovaly. V roce<br />
1969 poprvé překročil absolutní počet rozvodů 20 tisíc a v roce 1984 již poprvé<br />
převýšil hranici 30 tisíc. V meziročních intervalech nebyl růst rozvodovosti pravidelný,<br />
byly roky či dvouletá období, ve kterých počet rozvodů klesl a tento pokles byl<br />
pravidelně kompenzován pozdějším nárůstem. Až do konce osmdesátých let však<br />
zcela plynule vzrůstal počet rozvodů sledovaný v pětiletých obdobích (tabulka č. 9).<br />
Tabulka č. 9 Rozvody v ČR, 1960-1989 (absolutní počty, hrubá míra<br />
rozvodovosti a úhrnná rozvodovost, pětileté průměry)<br />
roky 1960-64 1965-69 1970-74 1975-79 1980-84 1985-89<br />
roční průměr rozvodů 14 039 18 036 23 553 26 080 28 496 30 623<br />
rozvody na 1000 obyvatel 1,45 1,83 2,38 2,56 2,76 2,96<br />
úhrnná rozvodovost 17 22 28 30 33 36<br />
Zdroj: ČSÚ<br />
Po roce 1989 se dlouhodobý růst počtu rozvodů zastavil na vysoké úrovni okolo<br />
30 tisíc rozvodů a tento počet se ustálil prakticky po celá devadesátá léta. Dosavadní<br />
maximum bylo zaznamenáno v roce 1996 (33 113 rozvodů), hrubá míra rozvodovosti<br />
byla 3,21 rozvodů na 1000 obyvatel.<br />
Dlouhodobý trend mírného růstu úrovně rozvodovosti byl přerušen v roce 1999,<br />
kdy ve srovnání s předchozími roky počet rozvodů výrazně klesl, a to na úroveň z roku<br />
1971 (tehdy byla ale hrubá míra rozvodovosti 2,4 na rozdíl od 3,2 v roce 1999). Tento<br />
náhlý úbytek byl způsoben legislativní změnou, neboť novela zákona o rodině č.<br />
91/1998 Sb. (měnící a doplňující zákon o rodině č. 94/1963 Sb.) s účinností od 1.<br />
srpna 1998 nově upravila podmínky, za kterých může být rozvod uskutečněn. Rozvod<br />
s nezletilými dětmi se stal oproti minulosti obtížnější. V roce 1999 bylo tedy rozvedeno<br />
o 27 % manželství méně než v předchozím roce (23 657 manželství). Postupně s tím,<br />
jak rozvádějící se manželé a především soudci zaváděli novou legislativu do praxe, se<br />
měsíční počty rozvodů opět začaly poměrně rychle zvyšovat a v roce 2001 počet<br />
rozvodů již opět překročil hranici 30 tisíc. Intenzita rozvodovosti tedy pokračovala ve<br />
svém vzestupu, který byl v letech 1999-2000 přerušen pouze dočasně. V roce 2004,<br />
pět let po novelizaci zákona, dosáhl počet rozvodů téměř na hodnotu dosavadního<br />
38