Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

2. Sociální situace neúplných rodin
otcové začínají být více ohroženi chudobou a jejich problémy se začínají podobat
problémům rozvedených a neprovdaných matek.
Hledisko rizika nízkého příjmu do značné míry potvrzuje dosavadní výsledky:
osamělé matky mají vysoké riziko nízkých příjmů a rozdíly mezi různými typy matek
samoživitelek vykazují stejné trendy jako v případě vystavení riziku chudoby. Otcové
samoživitelé jsou naopak poměrně dichotomizovanou skupinou, vedle podílu chudých
osamělých otců je zde ještě o trochu větší podíl poměrně „bohatých“ osamělých otců,
jejichž příjmy se pohybují v horních kvintilech na stupnici příjmů.
Pro porovnání míry rizika chudoby v zemích Evropské unie využijeme výsledky
šetření EU-SILC z roku 2005, což jsou data vztahující se k příjmům z roku 2004 ve 24
členských státech Evropské unie (tabulka č. 4). Hranice příjmové chudoby je definována
v souladu s metodikou EU, která používá modifikovanou stupnici spotřebních
jednotek OECD, 11 a je stanovena ve výši 60 % národního vyrovnaného mediánového
příjmu na spotřební jednotku [Social Inclusion and Income… 2007]. Z výsledků
vybíráme pro porovnání pouze některé typy rodin - neúplné rodiny vedené rodičem
samoživitelem a úplné rodiny, které se liší počtem dětí a mírou ekonomické aktivity
rodičů.
Z výsledků podle uvedené metodiky vyplývá, že pod hranicí chudoby bylo v roce
2004 více než 40 % neúplných rodin v Litvě, Irsku, Řecku, ale také v České republice
a Polsku. V ostatních zemích je riziko chudoby neúplných rodin nižší, ovšem nikde,
krom Švédska, neklesá podíl neúplných rodin pohybujících se pod hranicí chudoby pod
20 %. Tento podíl je ve všech zemích podstatně vyšší než podíl chudé populace
celkem. Naopak, úplné rodiny s 1-2 dětmi, v nichž oba rodiče pracují, jsou vystaveny
relativně nižšímu riziku chudoby, a to jak v porovnání s populací celkem, tak především
v porovnání se skupinou rodičů samoživitelů.
Struktura chudé populace je dána nejen mírou rizika chudoby, ale také četností
určitých typů domácností nebo jedinců v populaci. Zastoupení rodin samoživitelů se
v jednotlivých evropských zemích výrazně liší (viz kapitola 1). Kombinujeme-li ukazatel
míry rizika chudoby s podílem neúplných rodin v dané zemi, je možné zjistit složení
sociálních skupin pohybujících se v té které zemi pod hranicí chudoby. V České
republice, Estonsku, Irsku nebo Litvě, kde míra rizika chudoby neúplných rodin
přesahuje 40 %, tvoří rodiny samoživitelů 15-17 % z populace pod hranicí chudoby.
Stejný podíl v rámci skupiny chudých zaujímají také v Belgii a Švédsku, kde je však
míra rizika chudoby neúplných rodin výrazně nižší, ale tento typ rodiny je zde
relativně hojně rozšířen. V Německu a Velké Británii tvoří dokonce 18-20 % chudé
populace, a to ze stejného důvodu - míru rizika chudoby mají sice nižší, ovšem podíl
neúplných rodin je v těchto zemích relativně vysoký. Naopak, v Itálii, Řecku nebo
Španělsku, kde v porovnání s jinými zeměmi nejsou rodiny samoživitelů příliš časté,
netvoří neúplné rodiny ani 5 % populace pod hranicí chudoby, a to i navzdory tomu,
že je míra rizika chudoby neúplných rodin v těchto zemích poměrně vysoká [Social
Inclusion and Income… 2007].
11 V tomto výpočtu je první dospělé osobě v domácnosti přiřazena váha 1, dalším dospělým osobám (osoby
starší 16 let) váha 0,5 a dětem do 16 let věku včetně váhu 0,3 [Social Inclusion and Income… 2007].
24