Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

4. Česká republika
ekonomicky neaktivní ve 34 %, naopak u mužů je to ekonomicky neaktivní „pouze“
každý čtvrtý otec (25 % rodin v čele s mužem).
Vzdělání je pak dalším faktorem, který diferencuje neúplné rodiny v závislosti
na tom, zda v čele domácnosti stojí žena nebo muž. U mužů jsou významně zastoupeni
otcové se středním vzděláním bez maturity, středoškolské vzdělání s maturitou, které
je druhé nejčastější, je zastoupeno zhruba dvakrát méně. Středoškolské vzdělání bez
maturity u mužů převažuje bez ohledu na rodinný stav. Ženy v neúplných rodinách
mají naopak vzdělanostní strukturu rovnoměrnější a téměř stejně jsou zastoupeny
středoškolačky bez i s maturitou. Z hlediska rodinného stavu představují výjimku
svobodné ženy, mezi kterými převažuje vzdělání střední bez maturity.
4.4 Rodinná politika a její vztah ke specifikům rodin
samoživitelů
Právní úprava vztahů mezi rodiči a dětmi je založena nikoli na formě rodiny, ale
na rodičovství. Podle zákona o rodině (94/1963) mají děti manželské stejné nároky
jako nemanželské, je-li otec uveden v rodném listě.
Rodičovská zodpovědnost náleží oběma rodičům (pouze pokud jeden z rodičů
nežije, není znám nebo nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, náleží
rodičovská zodpovědnost druhému rodiči a totéž platí v případě, kdy je jeden z rodičů
rodičovské zodpovědnosti zbaven a/nebo je-li výkon jeho rodičovské zodpovědnosti
pozastaven). Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou
samy schopny se živit. Zákon stanoví, že oba rodiče přispívají na výživu svých dětí
podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má přitom právo podílet
se na životní úrovni svých rodičů. Je-li nutné rozsah vyživovací povinnosti stanovit,
přihlíží se k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje. Žijí-li rodiče spolu,
přihlédne se i k péči rodičů o společnou domácnost.
V systému přímé finanční podpory rodin s dětmi, který je v České republice
realizován především prostřednictvím dávek státní sociální podpory, nejsou neúplné
rodiny vzhledem k rodinám úplným nijak zvýhodňovány, s výjimkou sociálního
příplatku. Ten je cílen na pomoc nízkopříjmovým rodinám s krytím nákladů spojených
se zabezpečováním jejich potřeb. Nárok na sociální příplatek je vázán na péči
o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím
kalendářním čtvrtletí musí být nižší než dvojnásobek životního minima rodiny. Se
zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně snižuje. V případě osamělosti
rodiče se sociální příplatek zvyšuje (zvyšuje se dále v případech, kdy je dítě dlouhodobě
těžce zdravotně postižené, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě
nemocné, zohledněno je také zdravotní postižení rodiče) [MPSV - Státní sociální
podpora].
Mimo dávky státní sociální podpory byly zaměstnané matky samoživitelky
zohledněny při výplatě peněžité pomoci v mateřství (dávka je poskytována ze systému
nemocenského pojištění). Do konce roku 2007 náležela osaměle žijící ženě peněžitá
pomoc v mateřství po dobu 37 týdnů, přičemž běžná délka nároku na pobírání této
dávky je 28 týdnů. Od 1.1.2008 bylo toto prodloužení pro osamělé matky zrušeno,
v současnosti mohou pobírat dávku 37 týdnů pouze matky při vícečetných porodech.
Osamělost rodiče je v systému nemocenského pojištění aktuálně zohledněna
v podpoře při ošetřování člena rodiny. Ta se poskytuje nejvýše po dobu prvních
devíti kalendářních dnů, pokud v nich trvá potřeba ošetřování (péče). Ovšem
46