Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

7. Velká Británie
Tabulka č. 26 Děti narozené mimo manželství, 1991-2006, vybrané roky
rok 1990 1992 1993 1995 1997 1999 2000 2002 2004 2005 2006
podíl dětí narozených mimo
manželství
27,9 30,8 31,8 33,6 36,8 38,8 39,5 40,6 42,3 42,9 43,7
registrovány oběma rodiči 20,1 23,3 24,3 26,2 28,9 31,0 31,9 33,4 35,2 36,0 36,9
registrovány pouze matkou 7,8 7,5 7,5 7,4 7,9 7,8 7,6 7,3 7,1 7,0 6,8
Zdroj: Social Trends
7.2 Rozvodovost a její vývoj od 2. poloviny 20. století
Manželství ve Velké Británii lze ukončit pouze rozvodem nebo smrtí jednoho
z partnerů. Reforma rozvodového práva v Anglii a Walesu (Divorce Reform Act 1969)
vstoupila v platnost roku 1971. Byl zavedl jediný důvod rozvodu - nenapravitelný
rozvrat (irretrievable breakdown), který může být prokázán jedním nebo více z pěti
důvodů:
- Jeden z manželů se dopustil cizoložství.
- Nerozumné chování.
- Manžel(ka) opustil(a) manželku(a) 2 roky před podáním žádosti o rozvod
a neudržuje s ní (ním) kontakt.
- Manželé žili odděleně nejméně 2 roky před podáním žádosti o rozvod. Oba partneři
se domluvili a s rozvodem z uvedeného důvodu souhlasí. V opačném případě
oddělené bydlení nelze považovat za důvod rozvodu.
- Manželé žili odděleně po dobu nejméně 5 let před podáním žádosti. Souhlas obou
partnerů s rozvodem není již podmínkou.
Zákon o manželství a rodinně (Matrimonial and Family Proceeding Act 1984)
nabyl v Anglii a Walesu účinnost 12.10.1984 a přinesl dvě hlavní změny. První se
týkala minimální doby trvání manželství před rozvodem, která byla z dřívějších tří let
zkrácena na 12 měsíců. Druhou změnou je to, že zákon již nepožaduje, aby se soudy
snažily vzájemným finančním vypořádáním manželů dosáhnout toho, aby obě strany
byly po rozvodu finančně zajištěny tak, jak by byly, kdyby nedošlo k rozpadu
manželství. Soudy mají klást větší důraz na to, aby byly obě strany po rozvodu
z hlediska financí soběstačné.
Pokud se partneři vzájemně domluvili ohledně dělení majetku a péče o děti,
rozvod může probíhat před právním zástupcem. V opačném případě rozhoduje o
rozvodu soud.
Velká Británie se vysokou úrovní rozvodovosti pohybuje na předních místech
v rámci zemí Evropské unie. Počty rozvodů se během let 1958-1969 víc než
zdvojnásobily z ročních hodnot okolo 24 tisíc na 56 tisíc. Od roku 1969 byl rozvod
legalizován také v Severním Irsku a mezi roky 1970 a 1972 stouply počty rozvodů ve
spojeném království z 63 tisíc na 125 tisíc. Tento nárůst byl částečně zapříčiněn
novelizací rozvodového práva v Anglii a Walesu (Divorce Reform Act 1969), která
vstoupila v platnost roku 1971. Počty rozvodů postupně stoupaly a v roce 1993
dosahovaly již 180 tisíc. Na začátku nového tisíciletí se s jistými výkyvy pohybují nad
hodnotou 150 tisíc rozvodů ročně, což je 2,6 rozvodů na 1 000 obyvatel středního
stavu. Rozvodem tak končí přibližně 40 % manželství, a to v průměru po 11 letech
manželství [Social Trends].
76