Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

3. Typologie sociálních států
Tabulka č. 5 Režimy péče - ideální typy
model pečovatelky
model rodič-zaměstnanec
- vysoká míra ekonomické závislosti vdaných žen - nízká míra ekonomické závislosti vdaných žen
- silná ideologie „muž-živitel rodiny“ - slabá ideologie „muž-živitel rodiny“
- nízká míra participace na pracovním trhu - vysoká míra participace na pracovním trhu
- matky - celodenní pečovatelky - matky - výdělečně činné osoby na plný úvazek
- hlavním zdrojem příjmů - sociální transfery - hlavním zdrojem příjmů - výdělky
výsledkem je:
- nízká míra chudoby osamělých matek - nízká míra chudoby osamělých matek
- schopnost vytvořit vlastní domácnost - schopnost vytvořit vlastní domácnost
- žádná stigmatizace - žádná stigmatizace
- příklad země: Nizozemsko - příklad země: Švédsko
Zdroj: Lewis, 1997: 15, vlastní úprava
Přístupy k rodinám samoživitelů jsou tedy odlišné, a to jak v rovině ideálních
typů, tak v reálných rodinných a sociálních politikách. Důvodů je několik. Jednak je
debata o této otázce do jisté míry politická a projevují se v ní argumenty ohledně
legitimity jednotlivých typů rodin a partnerského soužití a redistribuce omezených
ekonomických zdrojů. V zemích jako Velká Británie či Spojené státy vyvolal nárůst
podílu neúplných rodin debaty mezi liberály a konzervativci, stejně tak jako mezi
feministickými aktivistkami, týkající se problémů neúplných rodin a způsobů, jakými
redukovat jejich chudobu a ekonomickou nejistotu [Torremocha, 2002]. Dilema (a to
nejen politické) ve vztahu k osamělému rodičovství spočívá v tom, jakým způsobem
analyzovat tento typ rodin se zaměřením na jejich možné ekonomické a sociální
znevýhodnění a zároveň neposilovat negativní stereotypy o jejich životním stylu
a hodnotách.
Zadruhé, v kontextu fiskální krize sociálního státu se objevuje téma snižování
stimulů nechtěného jednání, tentokrát však ze strukturálních důvodů a podstaty
sociálního státu. Ve Francii byla hlavním bodem debaty probíhající v průběhu 80. let
mezi experty a sociálními pracovníky otázka pěstování závislosti, konkrétně problematika
obráceného efektu dávky pro osamělého rodiče (API - allocation de parent isolé).
Jednalo se o to, že snaha nasměrovaná k nejvíce znevýhodněným rodinám vyústila
v nerovnost zacházení a v důsledku pak k riziku vytváření situací závislosti nebo přímo
k podvodným praktikám žadatelů snažících se získat uvedenou dávku [Torremocha,
2002].
Zatřetí, neúplné rodiny představují výzvu pro sociální politiku hned z několika
důvodů. Tematika rodin samoživitelů klade otázky týkající se zaměstnanecké struktury
a genderových nerovností na pracovním trhu, zároveň také otázky po roli státu, otce
i matky v péči o jejich děti. Spolu s tímto typem rodiny se vynořila otázka péče o děti
a domácnost, která byla dříve pokládána za věc zcela soukromou. Příkladem může být
úspěch švédských feministek ve 30. letech při otevření debaty o slučitelnosti rodiny
a zaměstnání [Hobson 1993 citován z Torremocha, 2002]. Dále je to otázka role
pracovního trhu jako poskytovatele existenčních prostředků pro většinu populace.
Esping-Andersen (1996, citováno z [Torremocha, 2002]) zdůraznil, že poválečné
sociální státy byly založeny na myšlence plné zaměstnanosti, což bylo garantováno
mužským pracovníkům. Vyšší příjmy a jistota na pracovním trhu formovala model
rodiny muž živitel žena v domácnosti. Sociální stát se tedy soustředil na rizika
související s příjmy, ostatní rizika, jako je péče o děti či staré závislé osoby, byly
v kompetenci rodiny. Úloha sociálního státu a transferů byla soustředěna na seniorský
30