Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

10. Itálie
10. Itálie
V Itálii stojí tematika osamělého rodičovství jak mimo zájem sociologů, tak
mimo politickou diskusi [Bimbi, 1997]. Jednak v porovnání s ostatními státy není
skupina osamělých matek nikterak početná, což u otců samoživitelů platí dvojnásob,
zároveň nejsou samoživitelky jako sociální skupina explicitně ohroženy chudobou
[Bimbi, 1997]. Krom toho si italský sociální systém v mnohém udržel kulturní prvky
patriarchálního modelu rodiny s nemalou důležitostí kladenou především na mezigenerační
vztahy a pomoc v rámci rodinné sítě. Výrazný pokles úrovně plodnosti se v Itálii
odehrál bez jakýchkoli výrazných změn ve formování rodiny. Jedinci stále preferují
uzavření (církevního) sňatku v okamžiku, kdy odcházejí z domova svých rodičů, a míry
rozpadu manželství a formování nových rodin jsou velmi nízké [De Rose, Racioppi,
Zanatta, 2008].
10.1 Vývoj a úroveň porodnosti v Itálii
Počet obyvatel Itálie dosahuje necelých 60 milionů (59,6 milionu k 1.1.2008)
a k poklesu dosud nedochází pouze z důvodů kladného migračního salda, neboť v Itálii
byl přirozený přírůstek obyvatel záporný již v polovině 90. let (od roku 1993 byl poprvé
opět kladný až v roce 2004).
V současné době patří Itálie k zemím s nejnižší úrovní plodnosti v Evropě.
Ukazatel úhrnné plodnosti (úp) poklesl pod hodnotu 2 děti na ženu v roce 1977, pod
hodnotu 1,5 dětí na ženu v polovině 80. let (1984) a pod hranici 1,3 vymezující
„nejnižší-nízkou plodnost“ v roce 1993. V následujícím desetiletí se pak hodnota úp
pohybovala okolo 1,25 dětí na ženu, přičemž nejnižší úrovně dosáhla v roce 1998, kdy
na jednu ženu v reprodukčním věku připadalo 1,15 dítěte. Poslední roky pak ukazují
mírný vzestup ukazatele, nicméně celkové snižování úrovně plodnosti je patrné také
z generačních ukazatelů. Zatímco konečná plodnost žen narozených v roce 1935
dosahovala 2,28 dětí, kohortní ukazatel za ženy narozené o 30 let později, tj. v roce
1965, hovoří pouze o 1,49 dětech na jednu ženu [De Rose, Racioppi, Zanatta, 2008].
Hlavní příčiny zaznamenaného snižování úrovně plodnosti lze shrnout do
několika bodů: především docházelo ke stálému snižování úrovně plodnosti ve 3.
a vyšším pořadí, k čemuž se v poslední době připojuje také snižující se tendence mít
druhé dítě. Zvyšuje se také podíl bezdětných žen, zatímco v generaci 1945 to bylo
10,2 %, v generaci 1965 dosahuje bezdětnost (zatím) 20 %. Rozložení žen podle
počtu dětí tedy doznalo podstatných změn, v generaci 1960 byl podíl žen se dvěma
dětmi (37,2 %) převýšen sumou žen bezdětných (20,5 %) a žen pouze s jedním
dítětem (24,2 %). Druhým z výrazných vlivů jsou pak změny v časování vstupu do
rodičovství a odkládání narození prvního dítěte [De Rose, Racioppi, Zanatta, 2008].
111