Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálnÃch vÄcÃ
Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálnÃch vÄcÃ
Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálnÃch vÄcÃ
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
10. Itálie<br />
Tabulka č. 53 Parametry pro použití ISE* při výpočtu výše příspěvku<br />
v mateřství<br />
počet členů rodiny<br />
parametr<br />
1 1<br />
2 1,57<br />
3 2,04<br />
4 2,46<br />
5 2,85<br />
Pozn.: Pro rodiny s více než 5 členy narůstá parametr o 0,35 pro každého dalšího člena. *ukazatel<br />
ekonomické situace domácnosti<br />
Zdroj: OECD - Benefits and Wages, Italy 2006<br />
Vyživovací povinnost<br />
Vyživovací povinnost k dětem mají oba rodiče v případě rozluky i rozvodu,<br />
nezávisle na tom, který z nich je má svěřeny do péče. Rodiče mají vyživovací povinnost<br />
jak k nezletilým dětem, tak i ke zletilým dětem, dokud nejsou ekonomicky nezávislé.<br />
Zletilé děti jsou také oprávněné k výživě, pokud se nacházejí v potřebné situaci.<br />
Při povolení rozvodu nařídí soud na žádost strany pravidelné platby výživného<br />
tomu z manželů, který nemá dostatečné prostředky nebo který si je objektivně<br />
nemůže zajistit. Vyživovací povinnost končí, pokud příjemce znovu uzavře manželství.<br />
V případech, kdy se obě strany dohodnou, lze majetkové vyrovnání provést jedinou<br />
transakcí převodem vlastnických práv k majetku ve prospěch přijímajícího z manželů.<br />
V případě soudní rozluky bez zavinění může kterýkoli z manželů, který nemá<br />
dostatečný příjem a nachází se v horší finanční situaci, nárokovat platby výživného od<br />
druhého manžela, což umožní, aby si oba manželé udrželi stejnou životní úroveň,<br />
jakou měli před rozlukou. Ten z manželů, který rozluku zavinil, může výživné získat<br />
pouze v případě, že se nachází v potřebné situaci.<br />
Podle trestního zákoníku je nedodržení vyživovací povinnosti vůči druhému<br />
z manželů nebo vůči dětem trestným činem [Evropská soudní síť pro občanské<br />
a obchodní věci].<br />
Pozůstalostní důchody<br />
Pozůstalostní důchod může být vyplácen v případě, že zesnulá osoba pobírala<br />
starobní nebo invalidní důchod nebo platila sociální pojištění alespoň 15 let, případně 5<br />
let pojištění a z toho 3 roky v posledních 5 letech před úmrtím. V případě, že k úmrtí<br />
došlo v práci a pozůstalí nemají nárok na žádný pozůstalostní důchod, je jim vyplácen<br />
důchod bez ohledu na uvedené podmínky délky placení pojištění. Nárok na pozůstalostní<br />
důchod mají manžel/ka, rozvedený/á manžel/ka (v důsledku rozhodnutí soudce),<br />
děti, v případě absence těchto tří skupin, pak rodiče a sourozenci zesnulého, popřípadě<br />
ekonomicky závislá vnoučata [MISSOC 2007].<br />
V případě úmrtí jednoho či obou rodičů mají děti do věku 18 let (do 21 let při<br />
denním studiu, do 26 let při studiu na vysoké škole) nárok na sirotčí důchod. Pokud<br />
v rodině po zemřelém pobírá druhý z rodičů pozůstalostní důchod, 64 děti mají nárok na<br />
20 % z výše starobního (nebo invalidního) důchodu zemřelého rodiče. Pro 3 nebo více<br />
64 Pozůstalostní důchod pro manžela/manželku je ve výši 60 % starobního (invalidního) důchodu zemřelého<br />
manžela/manželky, v závislosti na příjmu pozůstalého je redukován o 25 %, 40 % nebo 50 % [MISSOC].<br />
120