Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

6. Norsko
k zdvojnásobení zastoupení neúplných rodin, které v roce 2006 již činily 20 % ze
všech rodin s dětmi.
Tabulka č. 22 Domácnosti a rodiny s dětmi podle typu, vybrané roky
domácnosti tvořené jednou rodinou 1980 1990 2001 2006
domácnost jednotlivce 29,8 36,0 38,9 39,7
páry* bez dětí 21,5 20,4 21,7 21,9
páry s dětmi (nejmladší dítě 0-17 let) 33,9 26,5 23,8 23,4
neúplná rodina s dětmi (nejmladší dítě 0-17 let) 3,8 5,3 5,6 6,0
domácnost s dospělými dětmi (nejmladší dítě 18 a více let) 11,1 11,9 10,0 9,0
celkem 1 430 415 1 671 830 1 903 367 1 973 996
rodina s dětmi (nejmladší dítě 0-17 let) 539 658 531 302 559 937 579 711
úplná rodina 89,9 83,3 80,9 79,6
neúplná rodina 10,1 16,7 19,1 20,4
Poznámka. * manželé, kohabitující partneři a registrovaní partneři.
Zdroj: Populační cenzy a statistika rodin a domácností 2005, Statistics Norway.
V roce 2003 byl v Norsku zaveden nový soubor pravidel pro placení výživného
na dítě. Reforma zavádí silnou motivaci pro nepečujícího rodiče, aby trávil se svými
dětmi více času. Podle průzkumu „Contact arrangements and child maintenance 2004“
mělo 10 % rodičů žijících odděleně dítě ve střídavé péči. V 82 % případů žije dítě s
matkou a v 8 % s otcem. Střídavá péče je mnohem častější v případě, že je dítě
registrováno u svého otce (na adrese otce) [Statiscic Norway]. Většina rodičů, kteří
nemají dítě svěřeno do výchovy, je s ním podle uvedeného výzkumu v pravidelném
kontaktu (v roce 2004 93 % respondentů uvedlo, že rodič, který nemá dítě svěřeno do
výchovy, byl s dítětem v posledním roce v kontaktu, 79 % potvrdilo kontakt během
posledního měsíce).
6.4 Rodinná politika a její vztah ke specifikům rodin
samoživitelů
Norsko reprezentuje sociálně demokratický model sociálního státu s univerzálním
sociálním zabezpečením, relativně štědrými dávkami a službami, které jsou
většinou poskytovány státními agenturami [Matějková, Paloncyová, 2003]. Tento
systém funguje díky vysoké míře zdanění a plné zaměstnanosti podmiňující výběr daní.
V severských státech se proto setkáme s aktivní politikou zaměstnanosti a vysokou
ekonomickou aktivitou žen a starších osob. Přesto se však Norsko z genderového
hlediska od ostatních severských zemí v jistém smyslu odlišuje, neboť je zde kladen
větší důraz na tradiční rodinné hodnoty včetně role matky jako pečovatelky [Duncan,
Strell, 2004].
V rámci severských zemí je Norsko specifické také z hlediska dávek pro rodiče
samoživitele, neboť je jedinou zemí se štědrým sociálním schématem zaměřeným
výhradně na osamělé rodiče. První národní úprava dávek pro osamělé rodiče vstoupila
v platnost v roce 1965 zákonem upravujícím sociální dávky pro vdovy a matky
(„Benefits for Widows and Mothers Act“). Zákon se vztahoval nejprve pouze na
neprovdané matky a vdovy, nezahrnoval tedy rozvedené matky, matky po rozluce
67