4. Česká republika Tabulka č. 14 Průměrný počet dětí v rodinách ze sčítání 1961, 1970, 1980, 1991 a 2001, podle typu rodin průměrný počet 1970 1980 1991 2001 - dětí v úplných rodinách celkem 0,96 1,04 0,96 0,78 - dětí v neúplných rodinách celkem 0,70 0,89 0,83 0,85 - dětí v úplných rodinách s dětmi 1,70 1,80 1,73 1,68 - dětí v neúplných rodinách s dětmi 1,37 1,42 1,42 1,42 Zdroj: ČSÚ - Sčítání lidu, domů a bytů, 1.3. 2001, Rodiny se závislými dětmi Ženy stojí v čele neúplných rodin s dětmi sedmkrát častěji než muži, a to v celé struktuře neúplných rodin s dětmi. Tyto ženy jsou nejčastěji rozvedené (49,4 %) a vdané (26,2 %). Dále to jsou ženy svobodné (16,9 %) a vzhledem ke stále poměrně nízké intenzitě úmrtnosti osob mladých a částečně též osob ve středním věku není překvapující, že nejméně jich je ovdovělých (7,5 %). Stojí-li v čele neúplné rodiny se závislým dětmi muž, z hlediska rodinného stavu se jedná nejčastěji o muže rozvedené (51,8 %). Dalšími, méně početnými skupinami jsou muži ženatí (28,5 %), ovdovělí (12,3 %) a svobodní (6,3 %) [Rodiny…, 2004: 14]. Z hlediska věku je nejvyšší podíl žen v čele neúplné rodiny ve věkové skupině 25-39 let, u mužů jsou nejčetnější vyšší věkové skupiny, 35-49 let. Průměrný věk ženy v čele neúplné rodiny se závislými dětmi v roce 2001 činil 35,4 roku, průměrný věk muže byla 41,7 roku [Rodiny…, 2004: 13]. Věková struktura se tak liší v závislosti na pohlaví osoby v čele neúplné rodiny, liší se však i ve srovnání s úplnými rodinami se závislými dětmi (v úplných rodinách se závislými dětmi byl průměrný věk muže 39,2 roku a průměrný věk manželky, resp. družky 36,3 roku) [Rodiny…, 2004: 13]. 44
4. Česká republika Tabulka č. 15 Neúplné rodinné domácnosti se závislými dětmi podle pohlaví, věku a rodinného stavu osoby v čele cenzové domácnosti věk osoby muži v čele cenzové domácnosti % N svobodní ženatí rozvedení ovdovělí nezj. celkem 15 - 19 0,1 57 89,5 8,8 - - 1,8 100 20 - 24 2,2 931 58,5 30,1 7,7 1,3 2,4 100 25 - 29 6,7 2 890 23,1 42,3 31,3 1,8 1,5 100 30 - 34 12,1 5 182 9,7 34,4 50,2 3,9 1,9 100 35 - 39 18,5 7 923 4,5 28,0 59,9 6,2 1,5 100 40 - 44 22,1 9 467 2,7 25,0 61,3 10,2 0,9 100 45 - 49 20,3 8 703 2,1 25,6 55,3 16,1 0,8 100 50 - 54 11,4 4 892 1,8 27,4 45,7 24,4 0,7 100 55 - 59 4,5 1 921 1,7 28,5 38,1 30,8 0,9 100 60 - 64 1,3 562 2,1 25,3 34,9 37,0 0,7 100 65 - 69 0,6 239 2,1 24,3 33,1 39,7 0,8 100 70+ 0,3 137 - 27,0 32,1 39,4 1,5 100 nezjištěno 0,0 16 12,5 12,5 25,0 6,3 43,8 100 celkem 100,0 42 920 6,3 28,5 51,8 12,3 1,2 100 věk osoby ženy v čele cenzové domácnosti % N svobodné vdané rozvedené ovdovělé nezj. celkem 15 - 19 0,8 2 434 83,0 14,5 1,4 0,1 1,0 100 20 - 24 9,0 26 911 49,8 36,7 11,9 0,5 1,1 100 25 - 29 19,8 59 615 24,5 38,4 34,6 1,4 1,1 100 30 - 34 19,4 58 193 12,8 28,8 54,2 3,2 1,0 100 35 - 39 19,4 58 239 8,3 21,4 63,5 6,0 0,8 100 40 - 44 14,7 44 097 6,7 18,3 63,1 11,2 0,6 100 45 - 49 10,4 31 368 6,0 17,1 59,1 17,3 0,5 100 50 - 54 4,9 14 612 6,8 15,0 51,4 26,4 0,4 100 55 - 59 1,3 3 997 7,1 12,2 42,7 37,8 0,2 100 60 - 64 0,2 699 5,9 8,4 33,9 51,1 0,7 100 65 - 69 0,0 127 3,1 3,1 22,0 70,1 1,6 100 70+ 0,0 144 2,8 3,5 12,5 79,9 1,4 100 nezjištěno 0,0 49 12,2 24,5 28,6 6,1 28,6 100 celkem 100,0 300 485 16,1 26,1 49,4 7,5 0,8 100 Zdroj: ČSÚ - SLDB 2001 Z hlediska ekonomické aktivity členů domácnosti není situace neúplných rodin se závislými dětmi nikterak příznivá (v porovnání s úplnými rodinami). V 79 % úplných rodin se závislými dětmi jsou ekonomicky aktivní oba rodiče, v 19,5 % je ekonomicky aktivní jeden z rodičů a pouze minimální podíl (0,8 %) rodin má oba rodiče ekonomicky neaktivní. V neúplných rodinách je situace výrazně odlišná, neboť 17,5 % neúplných rodin se závislými dětmi má v čele osobu ekonomicky neaktivní. V absolutním vyjádření to v roce 2001 bylo téměř 60 tisíc neúplných rodin, ve kterých žilo více než 88 tisíc závislých dětí [Rodiny…, 2004: 14]. Tuto nepříznivou ekonomickou situaci ještě zostřuje skutečnost, že ve více než 90 % neúplných rodin v čele s ekonomicky neaktivní osobou není ani žádná další ekonomicky aktivní osoba [Svobodová, 2007]. Rozdíly v míře ekonomické aktivity, resp. neaktivity osob v čele neúplných rodin jsou také mezi muži a ženami. Stojí-li v čele takovéto domácnosti žena, je 45
- Page 1 and 2: Neúplné rodiny v České republic
- Page 3: Abstrakt Monografie se zabývá pro
- Page 6 and 7: 8. Francie ........................
- Page 8 and 9: Úvod straně došlo k významnému
- Page 10 and 11: 1. Proměny rodiny a rodinného usp
- Page 12 and 13: 1. Proměny rodiny a rodinného usp
- Page 14 and 15: 1. Proměny rodiny a rodinného usp
- Page 16 and 17: 1. Proměny rodiny a rodinného usp
- Page 18 and 19: 1. Proměny rodiny a rodinného usp
- Page 20 and 21: 1. Proměny rodiny a rodinného usp
- Page 22 and 23: 2. Sociální situace neúplných r
- Page 24 and 25: 2. Sociální situace neúplných r
- Page 26 and 27: 2. Sociální situace neúplných r
- Page 28 and 29: 3. Typologie sociálních států s
- Page 30 and 31: 3. Typologie sociálních států T
- Page 32 and 33: 3. Typologie sociálních států l
- Page 34 and 35: 4. Česká republika 4. Česká rep
- Page 36 and 37: 4. Česká republika Nejvýrazněj
- Page 38 and 39: 4. Česká republika Příliš se t
- Page 40 and 41: 4. Česká republika Vysoká úrove
- Page 42 and 43: 4. Česká republika 4.3 Rodiny s d
- Page 46 and 47: 4. Česká republika ekonomicky nea
- Page 48 and 49: 4. Česká republika sehrávají pr
- Page 50 and 51: 5. Švédsko 5. Švédsko Švédsko
- Page 52 and 53: 5. Švédsko průzkumů Eurobaromet
- Page 54 and 55: 5. Švédsko Tabulka č. 18 Rodinn
- Page 56 and 57: 5. Švédsko dobrovolníků k stíh
- Page 58 and 59: 5. Švédsko partnery, přetrvala.
- Page 60 and 61: 5. Švédsko Existují tři formy p
- Page 62 and 63: 5. Švédsko konkrétní typ rodiny
- Page 64 and 65: 6. Norsko Tabulka č. 19 Porodnost
- Page 66 and 67: 6. Norsko Tabulka č. 20 Rozvodovos
- Page 68 and 69: 6. Norsko manželství ani otce sam
- Page 70 and 71: 6. Norsko studuje mimo domov a je n
- Page 72 and 73: 6. Norsko Běžný příjem pak př
- Page 74 and 75: 7. Velká Británie 7. Velká Brit
- Page 76 and 77: 7. Velká Británie Tabulka č. 26
- Page 78 and 79: 7. Velká Británie manželský sva
- Page 80 and 81: 7. Velká Británie národní strat
- Page 82 and 83: 7. Velká Británie - základní sa
- Page 84 and 85: 7. Velká Británie Další skupina
- Page 86 and 87: 7. Velká Británie Odvislé jsou t
- Page 88 and 89: 8. Francie nižší, pokud by byla
- Page 90 and 91: 8. Francie tím častější je roz
- Page 92 and 93: 8. Francie je však spíše konzerv
- Page 94 and 95:
8. Francie stanoveným maximálním
- Page 96 and 97:
8. Francie takovéto výživné bud
- Page 98 and 99:
8. Francie Výsledná hrubá daň =
- Page 100 and 101:
9. Německo však netrval příliš
- Page 102 and 103:
9. Německo Tabulka č. 40 Rozvodov
- Page 104 and 105:
9. Německo Osamělé rodičovství
- Page 106 and 107:
9. Německo dvěma rodičům různ
- Page 108 and 109:
9. Německo Tabulka č. 44 Rodičov
- Page 110 and 111:
9. Německo Daně Vedle uvedených
- Page 112 and 113:
10. Itálie Tabulka č. 46 Porodnos
- Page 114 and 115:
10. Itálie Tabulka č. 48 Matky sa
- Page 116 and 117:
10. Itálie poloviny 80. let. V tom
- Page 118 and 119:
10. Itálie Zaměstnanci, kteří p
- Page 120 and 121:
10. Itálie Tabulka č. 53 Parametr
- Page 122 and 123:
Závěr Závěr Studie je věnován
- Page 124 and 125:
Závěr vývoj, jak dokládají př
- Page 126 and 127:
Literatura DWP, 2007a. In work, bet
- Page 128 and 129:
Literatura Mogstad, M., Pronzato, C
- Page 130 and 131:
Literatura Van de Avort, A., K. Hoo