Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

2. Sociální situace neúplných rodin
2. Sociální situace neúplných rodin
S proměnami rodiny a rodinného uspořádání a především s její destabilizací jsou
spojena také „nová sociální rizika“. 9 Od 80. let se tak výzkum i sociální politika
v zemích EU zaměřuje na otázky chudoby, materiální deprivace a sociálního vyloučení
[Hora, Kofroň, Sirovátka, 2008]. Výsledky výzkumů potvrzují, že v důsledku tzv.
„cyklu deprivace“ dochází k mezigeneračnímu přenosu chudoby. Materiální deprivace
v dětství vytváří silné předpoklady k životu v chudobě v dospělém věku a ovlivňuje
negativně životní šance, vede především k nižší úrovni vzdělání a omezeným
kognitivním schopnostem, důsledkem čehož bývají nízké výdělky a vysoké riziko
nezaměstnanosti [například Bradbury, Jenkins a Micklewright, 2001: 2, Esping-
Andersen et al. 2002, citováno z Hora, Kofroň, Sirovátka, 2008].
Sociální vyloučení je vícedimenzionální koncept a při studiu problematiky možného
sociálního vyloučení hrozícího ve vyšší míře neúplným rodinám je nutné sledovat
více faktorů, které jejich sociální situaci ovlivňují. Studie Evropské komise [Study on
Poverty and Social Exclusion…, 2007] sledovala na srovnatelných datech pro vybrané
evropské země 10 pět indikátorů sociálního vyloučení: úroveň vzdělání, participaci
na pracovním trhu (míru ekonomické aktivity, riziko nezaměstnanosti), příjmovou
chudobu, riziko nízkého příjmu a dosažitelnost bydlení.
Výše dosaženého vzdělání rodičů samoživitelů se obecně liší podle způsobu
vzniku neúplné rodiny. Z dat sice vyplývá, že ovdovělé ženy mají častěji nižní vzdělání
než vdané matky, ovšem v tomto ohledu hraje důležitou úlohu věk, neboť ovdovělé
ženy jsou častěji starší, tedy z generací, kde byla obecně vzdělanostní úroveň nižší
(z generačního hlediska úroveň vzdělání postupně vzrůstá). Naopak, při kontrole efektu
věku se vzdělanostní znevýhodnění rozvedených samoživitelek v porovnání s vdanými
matkami ještě zvýrazňuje. Například mladé holandské, irské a britské rozvedené matky
mají výrazně častěji pouze základní vzdělání nebo častěji opouštějí vzdělávací systém
před dokončením vysokoškolského vzdělání než vdané matky. U svobodných matek,
především pak v zemích, kde je relativně časté těhotenství -náctiletých dívek (jako
například Velká Británie, Irsko, Itálie, bývalé východní Německo, Bulharsko), mají tyto
matky výrazně vyšší riziko dosáhnout nižšího vzdělání než stejně staré vdané matky
[Study on Poverty and Social Exclusion…, 2007]. Tento vztah mezi časným mateřstvím
(resp. rodičovstvím), rozpadem partnerství a nízkým vzděláním se začíná vyskytovat
také ve skupině „nových“ otců samoživitelů - spolu s tím, jak se proměňuje tato
skupina směrem od ovdovělých mužů k mladým rozvedeným nebo svobodným otcům,
vzrůstá také podíl otců samoživitelů s nízkým vzděláním.
Z hlediska toho, jak se může vzdělanostní znevýhodnění projevit na pracovním
trhu, shledáváme opět odlišnosti podle typu osamělých rodičů. V případě vdov se sice
v některých zemích ukazuje vyšší míra nezaměstnanosti než u vdaných matek (např.
Irsko, Velká Británie a Itálie), často ale sociální dávky spojené s úmrtím manžela
vedou k relativně nízké ekonomické aktivitě.
Situace rozvedených matek je v mnoha případech odlišná. Jejich nižší úroveň
vzdělání (v porovnání s vdanými matkami) se obecně projevuje ve vyšším riziku
nezaměstnanosti. Výjimkou jsou Itálie a Španělsko, kde je rozvod stále ještě častější
9
Tato rizika jsou dále spojena s dynamickým vývojem a nestabilitou na trhu práce, s rostoucí migrací, také
však s omezováním role sociálního státu [Hora, Kofroň, Sirovátka, 2008].
10 Bulharsko, Dánsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko,
Španělsko, Velká Británie.
22