Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálnÃch vÄcÃ
Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálnÃch vÄcÃ
Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálnÃch vÄcÃ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
2. Sociální situace neúplných rodin<br />
2. Sociální situace neúplných rodin<br />
S proměnami rodiny a rodinného uspořádání a především s její destabilizací jsou<br />
spojena také „nová sociální rizika“. 9 Od 80. let se tak výzkum i sociální politika<br />
v zemích EU zaměřuje na otázky chudoby, materiální deprivace a sociálního vyloučení<br />
[Hora, Kofroň, Sirovátka, 2008]. Výsledky výzkumů potvrzují, že v důsledku tzv.<br />
„cyklu deprivace“ dochází k mezigeneračnímu přenosu chudoby. Materiální deprivace<br />
v dětství vytváří silné předpoklady k životu v chudobě v dospělém věku a ovlivňuje<br />
negativně životní šance, vede především k nižší úrovni vzdělání a omezeným<br />
kognitivním schopnostem, důsledkem čehož bývají nízké výdělky a vysoké riziko<br />
nezaměstnanosti [například Bradbury, Jenkins a Micklewright, 2001: 2, Esping-<br />
Andersen et al. 2002, citováno z Hora, Kofroň, Sirovátka, 2008].<br />
Sociální vyloučení je vícedimenzionální koncept a při studiu problematiky možného<br />
sociálního vyloučení hrozícího ve vyšší míře neúplným rodinám je nutné sledovat<br />
více faktorů, které jejich sociální situaci ovlivňují. Studie Evropské komise [Study on<br />
Poverty and Social Exclusion…, 2007] sledovala na srovnatelných datech pro vybrané<br />
evropské země 10 pět indikátorů sociálního vyloučení: úroveň vzdělání, participaci<br />
na pracovním trhu (míru ekonomické aktivity, riziko nezaměstnanosti), příjmovou<br />
chudobu, riziko nízkého příjmu a dosažitelnost bydlení.<br />
Výše dosaženého vzdělání rodičů samoživitelů se obecně liší podle způsobu<br />
vzniku neúplné rodiny. Z dat sice vyplývá, že ovdovělé ženy mají častěji nižní vzdělání<br />
než vdané matky, ovšem v tomto ohledu hraje důležitou úlohu věk, neboť ovdovělé<br />
ženy jsou častěji starší, tedy z generací, kde byla obecně vzdělanostní úroveň nižší<br />
(z generačního hlediska úroveň vzdělání postupně vzrůstá). Naopak, při kontrole efektu<br />
věku se vzdělanostní znevýhodnění rozvedených samoživitelek v porovnání s vdanými<br />
matkami ještě zvýrazňuje. Například mladé holandské, irské a britské rozvedené matky<br />
mají výrazně častěji pouze základní vzdělání nebo častěji opouštějí vzdělávací systém<br />
před dokončením vysokoškolského vzdělání než vdané matky. U svobodných matek,<br />
především pak v zemích, kde je relativně časté těhotenství -náctiletých dívek (jako<br />
například Velká Británie, Irsko, Itálie, bývalé východní Německo, Bulharsko), mají tyto<br />
matky výrazně vyšší riziko dosáhnout nižšího vzdělání než stejně staré vdané matky<br />
[Study on Poverty and Social Exclusion…, 2007]. Tento vztah mezi časným mateřstvím<br />
(resp. rodičovstvím), rozpadem partnerství a nízkým vzděláním se začíná vyskytovat<br />
také ve skupině „nových“ otců samoživitelů - spolu s tím, jak se proměňuje tato<br />
skupina směrem od ovdovělých mužů k mladým rozvedeným nebo svobodným otcům,<br />
vzrůstá také podíl otců samoživitelů s nízkým vzděláním.<br />
Z hlediska toho, jak se může vzdělanostní znevýhodnění projevit na pracovním<br />
trhu, shledáváme opět odlišnosti podle typu osamělých rodičů. V případě vdov se sice<br />
v některých zemích ukazuje vyšší míra nezaměstnanosti než u vdaných matek (např.<br />
Irsko, Velká Británie a Itálie), často ale sociální dávky spojené s úmrtím manžela<br />
vedou k relativně nízké ekonomické aktivitě.<br />
Situace rozvedených matek je v mnoha případech odlišná. Jejich nižší úroveň<br />
vzdělání (v porovnání s vdanými matkami) se obecně projevuje ve vyšším riziku<br />
nezaměstnanosti. Výjimkou jsou Itálie a Španělsko, kde je rozvod stále ještě častější<br />
9<br />
Tato rizika jsou dále spojena s dynamickým vývojem a nestabilitou na trhu práce, s rostoucí migrací, také<br />
však s omezováním role sociálního státu [Hora, Kofroň, Sirovátka, 2008].<br />
10 Bulharsko, Dánsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko,<br />
Španělsko, Velká Británie.<br />
22