Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

4. Česká republika
Tabulka č. 8 Úhrnná plodnost v manželství a mimo manželství v letech 1989 –
2005, vybrané roky, ČR (průměr na 1 ženu ve věku 15 až 49 let)
rok 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005
úhrnná plodnost 1,87 1,86 1,66 1,28 1,17 1,13 1,15 1,18 1,28
úhrnná plodnost manželská 1,73 1,69 1,46 1,09 0,97 0,90 0,87 0,83 0,86
úhrnná plodnost
mimomanželská
Zdroj dat: ČSÚ
0,14 0,18 0,20 0,19 0,21 0,24 0,28 0,35 0,43
Tyto změny jsou často vysvětlovány a zasazovány do kontextu tzv. druhého
demografického přechodu, který je souhrnným označením změn v demografickém
chování započatých v 70. letech 20. století v západoevropských a severských zemích.
Nejnovější výzkumy však ukazují, že zvyšující se mimomanželská plodnost v ČR není
tak zcela součástí modernizace české společnosti a typickou neprovdanou matkou není
žena úspěšná, vzdělaná a emancipovaná, naopak, typickou českou neprovdanou
matkou je žena se základním vzděláním z ekonomicky slabého regionu [Hamplová et
al., 2007].
Mimomanželská plodnost je dnes tedy soustředěná především ve skupině
mladých žen s nízkým vzděláním a v ekonomicky slabších regionech. Výše vzdělání
krom toho ovlivňuje také předmanželské koncepce i to, zda matka uvede otce dítěte
v rodném listě [Hamplová et al., 2007]. Z hlediska vzdělání se zde projevuje tedy jistá
kontradikce, vysokoškoláci jsou v obecných postojích sice liberálnější než lidé s nízkým
vzděláním, z hlediska osobních preferencí a reálného chování však patří k nejkonzervativnější
skupině a rodí děti mimo manželství nejméně často v porovnání s ostatními
vzdělanostními skupinami - ze všech prvních dětí je u vysokoškolaček nemanželsky
narozených 21 % oproti 81 % u žen se základním vzděláním (v roce 2006). Naopak u
vysokoškolaček je 60 % prvních dětí nejen narozeno, ale i počato v manželství (ve
srovnání s pouhými 6 % prvních dětí žen se základním vzděláním) [Hamplová et al.,
2007]. Od roku 2007 začaly být statisticky sledovány také údaje o otci, a to nejen u
dětí narozených v manželství, ale také u nemanželských porodů. Po prvním roce
sledování je tedy možné říci, že s klesající úrovní vzdělání matky roste nejen podíl
mimomanželsky narozených dětí, ale také podíl nevyplněných údajů o otci. V roce
2007 ženy se základním vzděláním rodily své první dítě v 82,3 % případů mimo
manželství a téměř u poloviny těchto dětí nejsou uvedeny informace o otci 16
[Štyglerová, 2008].
Z hlediska motivů svobodného mateřství netvoří ženy homogenní skupinu.
Výzkumy ukazují, že je možné vysledovat tři hlavní důvody toho, že přivedly na svět
dítě mimo manželský svazek: neochotu partnera uzavřít manželství, liberální hodnoty
a pragmatické (většinou finanční) motivy [Hamplová et al., 2007]. Nejistota ohledně
budoucnosti partnerského vztahu a nesouhlas partnera se sňatkem jsou nejvýznamnějšími
důvody pro ženy s nízkým vzděláním. Neprovdané matky s vyšším vzděláním
pak kladou důraz spíše na snahu udržet si vlastní nezávislost a v manželství, i když
tuto instituci úplně neodmítají, spatřují zbytečnou formalitu. Pouze část neprovdaných
matek tedy zcela odmítá manželství a poukazuje na výhody statusu svobodné ženy.
Většina neprovdaných matek naopak považuje za ideál manželství po předchozím
nesezdaném soužití na zkoušku a dlouhodobou kohabitaci preferuje pouze pětina
těchto žen [Hamplová et al., 2007].
16 Z celkového počtu 39,5 tisíce dětí narozených mimo manželství byly údaje o otci dítěte uvedeny v 72,0 %
případů a u 28,0 % údaje chyběly [Štyglerová, 2008].
37