Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

10. Itálie
Tabulka č. 46 Porodnost v letech 1960-2006, vybrané roky, Itálie
rok 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2006
počet živě narozených
dětí (v tis.)
910,2 990,5 901,5 827,9 640,4 577,3 569,3 525,6 543,1 554,0 560,0
úhrnná plodnost 2,41 2,66 2,43 2,21 1,64 1,42 1,33 1,19 1,26 1,32 1,35
podíl dětí narozených
mimo manželství
2,4 2,0 2,1 2,6 4,3 5,4 6,5 8,1 9,7 15,4 18,6
Zdroj: Eurostat, European Demographic Data Sheet 2008
10.1.1 Mimomanželská plodnost
V zemi se silnou katolickou tradicí, jako je Itálie, je podíl dětí narozených
neprovdaným ženám nízký (tabulka č. 46). Děti jsou z velké většiny přiváděny na svět
v manželství, a to i v případě, že jsou počaty před sňatkem. Od 60. let se podíl dětí
narozených mimo manželství pohyboval dvě desetiletí okolo 2-5 %. I když i tento
ukazatel zaznamenal od 90. let nárůst - ještě na přelomu tisíciletí bylo nemanželské
každé 10 narozené dítě, v roce 2006 to bylo již 15 % - v současné době je to však
stále jedna z nejnižších hodnot v Evropě.
10.2 Rozvodovost a její vývoj od 2. poloviny 20. století
V otázce rozvodovosti se jasně odrážejí kulturní a společenské danosti
sledované země. Rozvod manželství nebyl v katolické Itálii dlouho možný, uzákoněn
byl až v roce 1970 [Kotous, 2005]. Úroveň rozvodovosti je však, v porovnání s ostatními
evropskými zeměmi, velmi nízká a pokud již k rozvodu manželství dojde, je to
v průměru po výrazně delší době trvání.
V Itálii existuje vedle rozvodu také soudní rozluka. Soud musí na základě
důvodů k rozvodu (viz níže) prokázat, že je manželství nenapravitelně rozvráceno, což
je společný základ všech důvodů k rozvodu. To je nutné i tehdy, pokud strany požádají
o rozvod společně. Dohoda mezi manželi není sama o sobě důvodem k rozvodu,
v Itálii proto neexistuje nic jako rozvod po vzájemné dohodě [Evropská soudní síť pro
občanské a obchodní věci]. Mezi opodstatněné důvody rozvodu patří: odsouzení
druhého manžela pro závažnou trestnou činnost před nebo po sňatku, nabytí právní
moci rozvodu uskutečněného v cizině (manžel/ka měl/a před svatbou jiné státní
občanství než italské), nenaplnění sexuální a prokreační funkce manželství, incest či
usmrcení dítěte [Matějková, Paloncyová, 2003].
Rozvedeno může být manželství také v případě, že pár žije odloučeně
z rozhodnutí soudu nebo po vzájemné dohodě po dobu nejméně tří let od doby, kdy
předstoupil před soud v rozlukovém řízení (původně 7, do roku 1987 5 let). Toto
odloučení může být tzv. smluvené (od roku 1975), tj. manželé se shodli na úpravě
režimu péče o společné děti, na úpravě bytových poměrů a na placení výživného dětem
a tomu z manželů, jehož životní úroveň se v důsledku odloučení výrazně sníží. V případě,
že mezi manželi nedošlo v tomto ohledu ke konsenzu, rozhoduje o uvedených
věcech soud [Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci; Matějková,
Paloncyová, 2003].
Soud rozvede manželství uzavřená podle občanského zákoníku nebo zprostí pár
od občanských účinků manželského svazku, pokud bylo manželství uzavřeno v kostele
112