Fulltext... - Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

8. Francie
tím častější je rozvod na principu viny nebo rozvod za přijetí principu rozpadu
manželství, kde musí o majetku a svěření dětí rozhodovat soud. Stejně tak existuje
korelace formy rozvodu s délkou trvání manželství - vzájemná dohoda je zdaleka
nejčastější volbou pro páry, jejichž manželství trvalo krátkou dobu; tyto páry jsou
také častěji bezdětné. Naopak, je méně častá pro dlouhotrvající manželství, kde je
častějším oficiálním důvodem „nenapravitelný rozvrat“ [Prioux, 2007].
Tabulka č. 32 Rozvodovost v letech 1960-2006, vybrané roky, Francie
rok 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2006
počet rozvodů (tis.) 30,2 34,9 38,9 55,6 81,1 107,5 105,8 119,2 114,0 152,0 136,0
rozvody na 1000
obyvatel
0,7 0,7 0,8 1,1 1,5 1,9 1,9 2,1 1,9 2,5 2,2
úhrnná rozvodovost 10 11 12 16 22 30 32 38 38 52 47
Zdroj: Eurostat, Insee
Ve Francii existuje vedle rozvodu manželství také rozluka. Rozdíl mezi nimi
spočívá v tom, že rozluka z právního hlediska neukončuje manželství, tzn. jsou
zachovány povinnosti z manželství plynoucí (např. povinnost věrnosti, materiální či
morální pomoci). Rozluka je chápána jako určitá přechodná etapa krize manželství,
která může vyústit buď v jeho obnovení nebo v rozvod [Matějková, Paloncyová, 2003].
Na žádost jednoho z manželů se rozhodnutí o rozluce ze zákona změní v rozhodnutí
o rozvodu, pokud rozluka trvala po dobu tří let. Soudce tak ohlásí rozvod a stanoví
jeho důsledky. Pokud byla rozluka vyhlášena na společnou žádost, lze ji změnit na
rozvod pouze novou společnou žádostí.
8.3 Rodiny s dětmi, jejich struktura a vývoj
Ve Francii se rozšiřují nové rodinné formy, mezi které patří jak neúplné rodiny,
sestávající z jednoho rodiče vychovávajícího své dítě (děti) bez partnera/partnerky,
tak rekonstruované rodiny (tvořené jedním z rodičů dítěte a novým partnerem/
partnerkou). V těchto typech jsou pak výraznější genderové rozdíly než v nukleárních
rodinách tvořených dvěma rodiči a jejich dětmi. Osamělí rodiče jsou nejčastěji
svobodné matky: 9 % žen a 2 % mužů ve věku 18-49 let žije s dětmi a bez partnera,
rekonstruované rodiny častěji tvoří matka dítěte a nevlastní otec, nikoli otec
a nevlastní matka [Toulemon et. al, 2008].
Rodiny samoživitelů tedy představují stále významnější podíl rodin s dětmi. Mezi
dvěma sčítáními v 90. letech, tj. mezi roky 1990 a 1999, vzrostl jejich počet z 1,6
milionu bezmála na 2 miliony (1 982 tisíc). Sledujeme-li nárůst neúplných rodin pouze
tam, kde je v domácnosti alespoň 1 dítě mladší 25 let, pak se počet tohoto typu rodin
zvýšil mezi roky 1990 a 1999 z 1 175 tisíc na 1 494 tisíc (tabulka č. 33). Zároveň
s tím však zůstal počet rodin celkem s alespoň jedním dítětem do 25 let relativně
stabilní, podíl neúplných rodin tak vzrostl z 13,2 % v roce 1990 na 17,4 % v roce
1999. Přitom ještě v letech předešlých sčítání (1968-1982) zůstával tento podíl
stabilní na úrovni okolo 10 %. Z celkového počtu domácností sečtených při cenzu
tvořily rodiny samoživitelů 7,4 %.
90