Zelená kniha o službách obecného zájmu (COM(2003)270 ... - edice

45. Oblast služeb, které je možno poskytovat na nějakém daném trhu, podléhá technologickým,
hospodářským a sociálním změnám a v průběhu času se vyvíjela. Důsledkem toho je, že
rozlišení mezi hospodářskými a nehospodářskými činnostmi bylo dynamické a stále se
vyvíjelo a v posledních desetiletích se stále více činností dostávalo do hospodářské sféry.
Kvůli rostoucímu počtu služeb se toto rozlišení již stalo poněkud zastřeným. Ve svém
sdělení z roku 2000 Komise vytýčila řadu příkladů nehospodářských činností 21 . Tyto
příklady se týkají zejména záležitostí, které jsou vnitřně vyhrazeny státu, jedná se například
o takové služby, jako státní vzdělání a povinné základní programy sociálního pojištění a
řadu činností vedených organizacemi, které vykonávají v převážné míře sociální funkce,
které nejsou určeny k zapojení do nějaké průmyslové nebo komerční činnosti. Vzhledem
k tomu, že dané rozlišení není statické z hlediska času, zdůraznila Komise ve své zprávě
určené zasedání Evropské rady v Laekenu, že by nebylo ani proveditelné, ani žádoucí
poskytnout nějaký definitivní apriorní seznam všech služeb obecného zájmu, které by byly
považovány za služby «nehospodářské» 22 .
46. Přestože vyvíjející se a dynamický charakter tohoto rozlišení dosud nevytvářel v praxi
Komise žádné problémy, vyvolal určité obavy zejména mezi poskytovateli
nehospodářských služeb, kteří požadují větší právní jistotu ohledně svých regulačních
prostředí.
47. Navíc platí, že budoucnost nehospodářských služeb obecného zájmu, bez ohledu na to, zda
se vztahují k základním funkcím státu nebo jsou spojeny s takovými citlivými sektory, jako
je například kultura, vzdělávání, zdravotní nebo sociální služby, vyvolává na evropské
úrovni určité otázky, jako je například obsah evropského modelu společnosti. Aktivní role
charitativních organizací, různých dobrovolných organizací a humanitárních organizací
vysvětluje zčásti význam, který evropští občané přikládají těmto otázkám.
48. K diskusi jsou předloženy následující otázky:
(7) Je nutné dále specifikovat kritéria používaná pro stanovení toho, zda je nějaká služba
hospodářské nebo nehospodářské povahy? Měla by být dále vyjasněna situace neziskových
organizací a organizací plnících převážně sociální funkce?
(8) Jaká by měla být role Společenství v oblasti nehospodářských služeb obecného zájmu?
3. KE KONCEPCI SPOLEČENSTVÍ PRO SLUŽBY OBECNÉHO ZÁJMU?
49. Pravděpodobně není ani žádoucí ani možné vytvořit určitou jednotnou vyčerpávající
evropskou definici obsahu služeb obecného zájmu. Nicméně současná legislativa Společenství
týkající se služeb obecného hospodářského zájmu obsahuje řadu společných prvků, které je možno
využít pro definici užitečné koncepce Společenství pro služby obecného hospodářského zájmu.
Tyto prvky zahrnují zejména: univerzální službu, kontinuitu, kvalitu služby, cenovou dostupnost a
rovněž ochranu uživatele a spotřebitele. Tyto společné prvky určují hodnoty a cíle Společenství.
21
22
Úř. věst. č. C 17, 19. 1. 2001, s. 4 (položky 28-30)
KOM(2001) 598, 17. 10. 2001 (položka 30)
15