Zelená kniha o službách obecného zájmu (COM(2003)270 ... - edice

ÚVOD
1. Evropská unie se nachází ve zlomovém bodu své historie. Připravuje se na bezprecedentní
vlnu rozšíření a současně s tím v rámci Konventu též na nové definování svých úkolů a
způsobů, jimiž budou její instituce pracovat v rámci nové ústavní Smlouvy. Došlo též ke
spuštění strategie rozvoje, která je založena na synergickém působení mezi hospodářskou a
sociální reformou s rozšířeným důrazem na udržitelnost a životní prostředí.
2. V tomto kontextu hrají významnou roli služby obecného zájmu. Tyto služby jsou součástí
hodnot sdílených všemi evropskými společnostmi a tvoří podstatný prvek evropského
modelu společnosti. Jejich role má podstatný význam pro růst kvality života všech občanů a
pro překonávání sociálního vyčlenění a izolace. Vzhledem k jejich významu v ekonomice a
jejich důležitosti pro výrobu dalších druhů zboží a poskytování dalších služeb, je efektivita
a kvalita těchto služeb jedním z faktorů, které zvyšují konkurenceschopnost a soudružnost,
a to zejména z hlediska získávání investic v méně rozvinutých regionech. Efektivní a
nediskriminační poskytování služeb obecného zájmu je rovněž jednou z podmínek pro
hladké fungování jednotného trhu a pro další hospodářskou integraci v Evropské unii.
Navíc platí, že tyto služby jsou jedním z pilířů evropského občanství, jelikož vytvářejí
některá práva, jimž se těší evropští občané, a poskytují příležitost pro dialog s veřejnými
orgány v rámci dobrého vládnutí.
3. Vzhledem k brzkému přijetí nových členských států jsou záruka efektivních a vysoce
kvalitních služeb obecného zájmu a zejména rozvoj síťových sektorů a propojení
příslušných sítí podstatnými faktory pro usnadnění integrace, pro zvýšení blahobytu
obyvatel a pro napomáhání občanům v provádění efektivního využívání svých základních
práv. Rovněž platí, že několik nových členských států prošlo v průběhu posledního
desetiletí určitým přechodem k tržní ekonomice a jejich občané musejí být ujištěni o
významu, jaký Evropská unie přikládá přístupu každého občana ke službám obecného
zájmu.
4. Služby obecného zájmu se těší velké pozornosti v rámci politické debaty. Tyto služby se
skutečně dotýkají ústřední otázky role, kterou veřejné orgány hrají v tržní ekonomice, kdy
na jedné straně zajišťují hladké fungování trhu a dodržování pravidel hry ze strany všech
působících subjektů, a na druhé straně chrání obecný zájem, zejména uspokojování
podstatných potřeb občanů a zachování veřejné nabídky tam, kde nebude fungovat trh.
5. V prvních letech Společenství vedly cíle hospodářské integrace ke koncentraci úsilí na
odstranění obchodních bariér mezi členskými státy. Zejména od druhé poloviny 80. let
minulého století dochází k postupnému otvírání pro konkurenci u řady sektorů, ve kterých
dochází ke značnému nebo podstatnému poskytování služeb obecného ekonomického
zájmu. To se týkalo zejména telekomunikací, poštovních služeb, dopravy a energetiky.
Liberalizace podnítila modernizaci, další propojování a integraci těchto sektorů. Zvýšila
počet konkurentů a vedla ke snížení cen, zejména v těch sektorech a zemích, kde došlo
k liberalizaci již dříve. Přestože dosud nemáme k dispozici dostatek důkazů pro posouzení
dlouhodobého dopadu otevření služeb obecného zájmu pro konkurenci, neexistuje na
základě dostupných informací žádný důkaz, který by podporoval domněnky, že liberalizace
3