Zelená kniha o službách obecného zájmu (COM(2003)270 ... - edice

působnosti analýzy a posoudit dlouhodobé dopady na ekonomiku jakožto celek, spolu
s krátkodobými vlivy na odvětví poskytující dané služby.
(d)
Jak je tento vývoj vnímán uživateli / spotřebiteli?
Poslední otázkou, kterou je třeba řešit, je otázka, jak je vývoj v realizaci služeb v těchto
sektorech pociťován v praxi. Skutečně může dojít ke vzniku určitého nesouladu mezi
pozorovaným vývojem a jeho vnímáním ze strany veřejnosti. Vzhledem k tomu, že
uživatelé a spotřebitelé by měli být konečnými příjemci služeb poskytovaných těmito
sektory, je velmi důležité vždy zjišťovat jejich názor. Nicméně je třeba mít na mysli, že tito
příjemci představují velice širokou skupinu osob, která sahá od soukromých domácností po
společnosti s velkými rozdíly z hlediska tržeb, velikosti a jiných charakteristik. Z tohoto
důvodu by měly být různé skupiny v jakémkoliv hodnocení uvažovány samostatně.
3.3 Problémové faktory
70. Jednou z hlavních překážek pro vyčerpávající hodnocení je obrovská disproporce
v dostupnosti dat. Tím, že poskytuje určité vedení, Evropská komise sehrává důležitou roli
při zprůhledňování a standardizování sběru dat. Od roku 2000 Komise vydává určitý
seznam strukturálních indikátorů 39 , z nichž některé jsou spojeny se sektory poskytujícími
služby obecného zájmu. sdělení o metodice pro hodnocení služeb obecného zájmu
obsahuje ve své příloze seznam indikátorů, z nichž některé jsou v současné době
nedostupné, které poskytují ideální mapu pro hodnocení. Tento seznam by mohl být
základem pro jednání s potenciálními poskytovateli dat, aby došlo ke zlepšení sběru dat.
Spolu s nedostatečnými zdroji národních regulačních nebo statistických orgánů a
přetrvávajícími rozdíly v metodikách, které komplikují porovnávání, je jedním stále se
zvětšujícím problémem problém, že samotný proces otvírání trhu může ovlivnit dostupnost
a kvalitu dat. Na druhé straně platí, že zavedení hospodářské soutěže v určitých případech
vedlo ke shromažďování podrobnějších dat a provádění podrobnějšího hodnocení, než
tomu bylo před vznikem operátorů v rámci soukromého sektoru. Na druhé straně mají
některé členské státy problémy v případech, kdy soukromé společnosti odmítají sdělovat
strategické informace s odvoláním na zdůvodnění, že se jedná o tržně citlivé informace,
ačkoliv není vždy zřejmé, že tomu tak skutečně je. Jednou z otázek k projednání je
dosažení rovnováhy mezi potřebou získávat data pro hodnocení a tvorbu politiky a právem
společností považovat tyto informace za důvěrné.
71. Kromě toho je třeba, aby hodnocení dosáhlo správné rovnováhy mezi aspekty hospodářské
a sociální politiky, zejména co se týče poskytování kvality služeb a sociální a územní
soudržnosti. Jedná se o problém, ke kterému stávající právní rámec, který se týká služeb
obecného zájmu, poskytuje pouze dílčí pokyny.
72. Aby bylo možno řešit tyto otázky, vytvořila Komise určitou vývojovou strategii a
poskytuje nezbytný vstup pro debatu. Do současné doby její role zahrnovala provádění
horizontálních hodnocení napříč různými sektory a zeměmi, plus úlohu spočívající
39
Viz KOM(2002) 551, 16. 10. 2002 a pracovní materiál Komise na podporu Zprávy Komise Jarnímu zasedání
Evropské rady v Bruselu – Pokrok dosažený v Lisabonské strategii (KOM(2003) 5), SEC(2003) 25/2, 7. 3. 2003
59