Zelená kniha o službách obecného zájmu (COM(2003)270 ... - edice

obecného hospodářského zájmu» a pokrývá jak tržní, tak netržní služby, které veřejné
orgány klasifikují jako služby obecného zájmu a služby podléhající specifickým
povinnostem veřejné služby.
17. Termín «služby obecného hospodářského zájmu» je použit v článku 16 a v čl. 86 odst. 2
Smlouvy. Není definován ve Smlouvě, ani v sekundární legislativě. V praxi Společenství
však existuje široká shoda, podle které se tento termín vztahuje na služby hospodářské
povahy, které podle právní úpravy členských států nebo Společenství podléhají
specifickým povinnostem veřejné služby na základě určitého kritéria obecného zájmu.
Koncepce služeb obecného hospodářského zájmu tak pokrývá zejména určité služby
poskytované velkými síťovými odvětvími, jako jsou doprava, poštovní služby, energetika a
komunikace. Tento termín se však rovněž rozšiřuje na jakoukoliv jinou hospodářskou
činnost, která podléhá povinnosti veřejné služby.
18. Tato Zelená kniha se bude zaměřovat především (avšak nikoliv výlučně) na otázky
související se «službami obecného hospodářského zájmu», neboť samotná Smlouva se
zaměřuje především na hospodářské aktivity. Termín «služby obecného zájmu» se používá
v této Zelené knize pouze v těch místech, kdy se daný text vztahuje též na nehospodářské
služby nebo kde není nutné specifikovat hospodářskou či nehospodářskou povahu
příslušných služeb.
19. Termíny «služba obecného zájmu» a «služba obecného hospodářského zájmu» se nesmějí
zaměňovat s termínem «veřejná služba». Tento termín je méně přesný. Může mít totiž
různé významy a proto může vést k nedorozuměním. Tento termín se někdy odkazuje na
skutečnost, že nějaká služba je nabízena široké veřejnosti, zatímco jindy zdůrazňuje fakt, že
nějaké službě byla přidělena určitá specifická role ve veřejném zájmu, a někdy se týká
vlastnictví nebo stavu subjektu poskytujícího danou službu 9 . Tento termín se proto v této
Zelené knize nebude používat.
20. V této Zelené knize se však používá termín «povinnosti veřejné služby». Tento termín se
vztahuje na specifické požadavky, které jsou kladeny veřejnými orgány na poskytovatele
služby, aby bylo zajištěno splnění určitých cílů obecného zájmu jako například v oblasti
letecké, železniční a silniční dopravy a energetiky. Tyto povinnosti je možno aplikovat na
úrovni Společenství, na národní nebo regionální úrovni.
21. Termín «veřejný podnik» se rovněž běžně používá k definici vlastnictví poskytovatele
služeb. Smlouva uvádí striktní neutralitu. Podle právní úpravy Společenství je nerelevantní,
zda jsou poskytovatelé služeb obecného zájmu veřejnými nebo soukromými subjekty; tito
poskytovatelé podléhají stejným právům a povinnostem.
1.2. Dynamická a klíčová role veřejných orgánů
22. Trh obvykle zajišťuje optimální rozdělení zdrojů ku prospěchu společnosti ve velkém
měřítku. Některé služby obecného zájmu však nejsou plně uspokojeny samotnými trhy,
9
Často dochází k záměnám mezi termínem «veřejná služba» a termínem «veřejný sektor». Termín «veřejný sektor»
se vztahuje na veškerou veřejnou správu společně se všemi podniky, které jsou řízeny veřejnými orgány.
7