Počítačové zpracování přirozeného jazyka

7.2 Formální aparát pro SR – charakteristika TIL
V současných lingvistických teoriích se významy výrazů (slov, slovních spojení,
vět) přirozeného jazyka nejčastěji popisují na základě aparátu predikátové logiky
1. řádu (Winograd, 1972, Gazdar, Mellish, 1989). Podle našeho názoru lze
však pokládat za dostatečně vyjasněné (viz např. Tichý, 1976, Svoboda, Materna,
Pala, 1979, Materna, Pala, Zlatuška, 1989), že predikátová logika 1. řádu
(dále PL1) není nejadekvátnějším nástrojem pro zachycení SR, neboť se jí nedostává
potřebné vyjadřovací síly – řadu významů běžně vyjadřovaných v kterémkoli
přirozeném jazyce nelze prostředky predikátové logiky 1. řádu dostatečně systematicky
zachytit. Citované práce přesvědčivě argumentují, že vhodnější k těmto
účelům a empiricky adekvátnější je aparát intenzionální logiky, který ve variantě,
jíž budeme dále věnovat pozornost, bývá charakterizován jako tzv. transparentní
intenzionální logika (dále til, Tichý, 1976, Tichý, 1988, Materna, Pala, Zlatuška,
1989 2 ).
a) TIL je logický systém založený na určité modifikaci (viz zejména dále pod b))
typovaného lambda kalkulu. Lambda kalkul je logický aparát, který umožňuje
manipulaci s funkcemi. Rozumná interpretace tohoto aparátu, který má obecně
velké uplatnění v matematice a informatice, je umožněna principem teorie typů,
který tvorbu funkcí omezuje na základě výstavby tzv. hierarchie typů a podle
něhož funkce nemůže být aplikována např. na sebe samu. Typovaný lambda kalkul
manipuluje s funkcemi v souladu s principem teorie typů. Tím, že je založen
na neomezené hierarchii typů, je typovaný lambda kalkul vhodným aparátem
k překonání nedostatečné expresivity, jaká je vlastní např. PL1.
I jiné systémy než til, zejména jiné intenzionální logiky, jsou založeny na
aparátu typovaného lambda kalkulu. Pokud však modifikují tento aparát, pak
nikdy ve smyslu b), resp. c) (viz dále).
b) TIL je transparentní systém, tj. pro til není formální aparát reprezentující
způsoby, jakými jsou konstruovány objekty, předmětem studia, nýbrž pouze prostředkem
ke studiu těchto konstrukcí.
Tímto rysem se til odlišuje od všech soudobých logických systémů: zatímco
v til je formální výraz označením konstrukce, je pro stoupence formalismu tento
výraz bezprostředním jménem konstruovaného objektu. Na triviálním příkladu lze
tento rozdíl ukázat takto:
formální pojetí TIL
2 V následujícím výkladu se budeme opírat o řadu formulací z této práce. Podrobnější
charakteristika formálního aparátu til je uvedena v příloze v odd. 0.9.5
102