Počítačové zpracování přirozeného jazyka

ajka (Sedláček, 1999), takže ten je nyní v řadě ohledů kvalitnějším nástrojem
(vykazuje lepší parametry, pokud jde o rychlost, modularitu, organizaci
jazykových dat (tj. má lepší organizaci vzorů a propracovanější integraci slovotvorných
procesů do struktury analyzátoru, mj. umožňuje vytvářet vazby
mezi tvarotvornými a slovotvornými vzory) než výchozí lemma. Vedle toho
vznikl v LZPJ další nástroj pro práci s tvarotvornými i slovotvornými vzory,
který je do značné míry komplementární k analyzátoru ajka – je to morfologická
databáze
I_Par
, jejímž autorem je M. Veber (Veber, 2001). Tento program umožňuje snadnější
doplňování vzorů a systematické přiřazování vzorů kmenům. Navíc je
morfologická databáze
I_Par
propojena s dalším nástrojem s názvem ced (korpusový editor), jehož autorem
je rovněž M. Veber a jenž dovoluje jednak bezprostředně vyhledávat potřebné
gramatické značky přímo ve zvoleném korpusu a jednak podle potřeby
vhodné údaje (nejčastěji právě gramatické značky) v korpusu upravovat. ced
i
I_Par
lze kromě toho propojit s dalším samostatným nástrojem, jímž je prohlížeč
slovníků gslov (Karásek, 2000) – ten v současnosti umožňuje pracovat
s elektronickou verzí SSJČ (1960) a SSČ (1994), případně s jakýmikoli elektronickými
slovníky ve formátu XML.
Programu ajka se v současnosti využívá jako samostatného morfologického
modulu v následujících programových nástrojích:
• v částečném syntaktickém analyzátoru pro češtinu dis (Žáčková, 2002),
• v tabulkovém syntaktickém analyzátoru gt, jehož autory jsou P. Smrž a
A. Horák (Smrž, Horák, 2001),
• v slovníkovém prohlížeči gslov pro práci s elektronickými verzemi SSJČ
a SSČ, kde dovoluje libovolnému vstupnímu tvaru přiřadit kromě základního
tvaru všechny příslušné gramatické informace (kategorie) podle
povahy daného slovního druhu,
49