Počítačové zpracování přirozeného jazyka

– slovotvorných hnízdech a čeledích – s využitím sémantických rysů a vnitřně
jazykových vztahů, jak jsou zavedeny v EuroWordNetu (viz např. Klímová,
Pala, 2000, Pala, Sedláček, Veber, 2002).
Lze rozlišit např:
a) významová změna, mutace: les – lesník, bílit – bělidlo
b) přechod mezi slovními druhy, transpozice: zelený – zeleň
c) přidání prefixu, významová modifikace: bílit – o-bílit (prostorové určení –
po povrchu)
d) adaptace u přejatých slov: fr. léger – ležérní.
Lze pracovat se slovotvornými typy (vzory), které lze celkem přirozeným
způsobem propojit se vzory tvarotvornými, např. je vidět, že substantiva se
sufixem -tel majícím agentivní povahu, spadají pod určité tvarotvorné vzory
(podskupiny vzoru muž) – doplnit přesně. Toto propojení umožňuje přístup
k informaci o významu daného kmene či kořene už na morfologické úrovni.
Je celkem zřejmé, jaké výhody pro NLP to poskytuje.
Oblast slovotvorby se dosud v české jazykovědě zkoumala jen úzce lingvisticky,
tj. nebral se zřetel na širší souvislosti interdisciplinární. Přesněji řečeno,
existující popisy poskytují kombinaci dílem formálních a dílem sémantických
procesů, ale nejsou postaveny na jednotném sémantickém základě a nijak se
nezkoumá možné začlenění slovotvorných procesů do širšího kontextu kognitivních
struktur a reprezentace znalostí, jak jsou nyní zkoumány v oblasti
AI.
Slovotvorba je zatím prakticky nedotčena metodologickými postupy, které
se v poslední době objevují v jazykovém inženýrství a oblastech AI spojených
s počítačovým zpracováním PJ. Máme tu na mysli pokusy zachytit
slovotvorné vztahy pomocí sémantických sítí a integrovat takto získaná data
do počítačových lexikálních databází využívajících různých typů ontologií –
jako dobrý příklad může posloužit EWN (Vossen, 1999, Klímová, Pala, 2001)
a podobné lexikální zdroje.
Díky těmto novým pohledům se lze pokusit o zasazení klasické slovotvorby
(Dokulil, Příruční mluvnice, 1995) do širšího rámce přístupů využívaných
v kognitivní vědě a AI. Slovotvorné vztahy, jak jsou definovány v současném
tvoření slov (Rusínová, ), lze podle našeho názoru s jistými modifikacemi
vhodně navázat na sémantické vztahy, s nimiž se pracuje v současných ontologiích
a aplikovat je uvnitř inferenčních mechanismů, bez nichž se počítačové
zpracování PJ neobejde. Na druhé straně je potřeba konstatovat, že badatelé
pracující v oblasti kognitivní vědy a AI se, pokud je nám známo, zatím příliš
36