Počítačové zpracování přirozeného jazyka

Důležitým prostředkem pro grafické vyjádření struktury věty (její derivace) je grafstrom,
který se nazývá derivační nebo syntaktický strom věty. Přesněji řečeno,
strom je orientovaný acyklický graf s následujícími vlastnostmi:
1. existuje jediný uzel, tzv. kořen stromu, do něhož nevstupuje žádná hrana,
2. do všech ostatních uzlů vstupuje právě jedna hrana,
3. uzly, z nich žádná hrana nevystupuje, se nazývají koncové (terminální) nebo
také listy,
4. při kreslení se zachovává konvence, že kořen je nejvýše a všechny hrany
jsou orientovány směrem dolů,
5. uspořádání hran zachovává slovoslednou relaci, tj. pořadí slov ve větě (zleva
doprava).
Je-li G gramatika, pak řetězec α ∈ (N ∪ T ) ∗ se nazývá větná forma právě tehdy,
když platí S ∗
=⇒ α, tj. řetězec α je generovatelný z počátečního symbolu S.
Větná forma, která obsahuje pouze terminální symboly, se nazývá věta. Jazyk
L(G) generovaný gramatikou G je definován množinou všech vět:
L(G) = {w|S ∗
=⇒ w ∧ w ∈ T ∗ }.
Množinu vět generovaných gramatikou nazýváme jazyk a dále rozlišujeme slabou
generativní kapacitu gramatiky, jíž je jazyk L(G) (množina všech vět generovaných
gramatikou G), který je gramatika G schopna generovat, a silnou generativní
kapacitu – což je množina syntaktických stromů (strukturních popisů)
přiřazovaných větám jazyka L generovaného gramatikou G.
5.4 Typy gramatik
Gramatiky lze klasifikovat do typů podle tvaru přepisovacích pravidel. Je obvyklé
vymezovat čtyři typy gramatik, které se nazývají typ 0, typ 1, typ 2 a typ 3.
5.4.1 Typ 0
Gramatika typu 0 obsahuje pravidla v nejobecnějším tvaru, kdy platí
α → β, α ∈ (N ∪ T ) ∗ N (N ∪ T ) ∗ , β ∈ (N ∪ T ) ∗ .
Protože se neklade žádné omezení na tvar pravidel a povoluje se přepisovat řetězce
na řetězce, mluvíme také o neomezených přepisovacích systémech.
57