Počítačové zpracování přirozeného jazyka

5.4.2 Typ 1
Gramatika typu 1 obsahuje pravidla tvaru
αAβ → αγβ, A ∈ N, α, β ∈ (N ∪ T ) ∗ , γ ∈ (N ∪ T ) + nebo S → e.
Gramatiky typu 1 se také nazývají gramatikami kontextovými, protože v kontextových
pravidlech lze neterminální symbol A nahradit řetězcem γ pouze tehdy,
je-li jeho pravým kontextem řetězec β a levým kontextem řetězec α.
Kontextové gramatiky neobsahují pravidla tvaru αAβ → αβ, a tedy nepřipouštějí,
aby neterminální symbol byl nahrazen prázdným řetězcem. Jinými slovy,
při generování věty nemůže dojít ke zkracování generovaných řetězců.
5.4.3 Typ 2
Gramatika typu 2 obsahuje pravidla tvaru
A → γ, A ∈ N, γ ∈ (N ∪ T ) ∗ .
Nazýváme je také gramatikami nekontextovými, protože nahrazení neterminálního
symbolu A na levé straně pravidla řetězcem γ lze provést bez ohledu na
jakékoli okolí, v němž by se neterminální symbol A mohl vyskytovat.
Pro popis syntaktické stavby přirozených jazyků jsou nejzajímavější právě nekontextové
gramatiky. Gramatika g1 popsaná výše je příkladem nekontextové
gramatiky pro češtinu. Podobně gramatiky vymezených klauzulí v prologu, o
nichž bude řeč níže, vycházejí z formalismu nekontextových gramatik.
5.4.4 Typ 3
Gramatika typu 3 je tvořena pravidly ve tvaru
A → xB nebo A → x; A, B ∈ N, x ∈ T ∗ .
Protože jediný možný neterminální symbol na pravé straně pravidla stojí zcela
vpravo, mluvíme také o pravé lineární gramatice. Poznamenejme ještě, že gramatiky
typu 3 se také nazývají regulárními gramatikami.
Pro práci s přirozenými jazyky, jak jsme prakticky ukázali výše, zůstávají východiskem
gramatiky nekontextové. V literatuře věnované počítačové lincvistice se
sice během posledních 20-30 let se sice spotřebovalo mnoho papíru na argumenty,
které si kladly za cíl ukázat, že nekontextové gramatiky jsou pro popis
přirozených jazyků nedostačující a že je potřeba zavést gramatiky silnější – transformační
(viz již Chomsky, 1957), poslední práce (např. Gazdar, 1982, Gazdar,
Mellish, 1989, Pereira, 1983) však obsahují jejich určitou rehabilitaci. Zejména
se podařilo ukázat, že implementace nekontextových gramatik v prologu v podobě
tzv. gramatik vymezených klauzulí (definite clause grammars = DCG), o
58