Počítačové zpracování přirozeného jazyka

automatů a trie struktury – tohoto přístupu je použito v morfologickém
analyzátoru a lemmatizátoru pro češtinu ajka podrobně popsaném
v práci (Sedláček, 1999). Detailněji se této problematice budeme
věnovat níže.
• syntaktické struktury vět: postihují vztahy mezi prvky (slovy), z nichž
se věty či rozsáhlejší jazykové výrazy skládají. Jinak řečeno, pomocí
syntaktických struktur reprezentujeme stavbu vět a jazykových výrazů,
zachycujeme jimi, jak se jednoduché (atomické) větné složky (obvykle
slova) seskupují do větších celků, jak jedny větné složky modifikují
druhé, vyznačují, které výrazy jsou ve větě nejzávažnější – gramaticky
i významově. Mějme např. věty
(1) Honza prodal ten počítač Petrovi.
(2) Počítač byl prodán Petrovi (Honzou).
(3) Počítač se prodal (někdo někomu).
Tyto věty sdílejí určité strukturní i významové (sémantické) vlastnosti,
které by měly být v reprezentaci zachyceny. V obou větách jde sémanticky
o činnost prodávání, přesto se však v jistém podstatném ohledu
od sebe liší.
Když se podíváme na věty jako
(4) Honza dal knihu.
(5) Eva jsou v kuchyni.,
je zřejmé, že jsou určitým způsobem neúplné, deviantní. Můžeme o nich
říci, že nejsou gramaticky správné. I tyto vlastnosti je potřeba v reprezentacích
syntaktických struktur vhodným způsobem zachytit.
Pak jsou tu případy víceznačných konstrukcí jako
(6) Hutě železa vyrábějí málo.
či
(7) Kritika poslanců vedla k rozpadu koalice.
Je vidět, že každá z uvedených vět dává nejméně dvě různá čtení, která
bychom chtěli vhodným způsobem reprezentovat, tj. zachytit je v našich
zamýšlených syntaktických reprezentacích.
Syntaktické struktury se v současnosti standardně reprezentují pomocí
stromových struktur, resp. grafů-stromů (frázových ukazatelů, strukturních
popisů opírajících se o formalismus nekontextových gramatik),
které reprezentují větné struktury v termínech jejich složek. Pro věty
(1) a (2) můžeme mít reprezentace jako (1a) a (2a). Existuje také mož-
15