23.07.2013 Views

Počítačové zpracování přirozeného jazyka

Počítačové zpracování přirozeného jazyka

Počítačové zpracování přirozeného jazyka

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Můžeme tedy říci, že mimo to, co vyjadřuje a označuje, věta demonstruje uvedené<br />

postoje UJ. Soubor demonstrovaných postojů tvoří to, co bychom mohli nazvat<br />

prostor postojů.<br />

Výše uvedené postoje představují široké modality, tj. postoje které mohou být<br />

demonstrovány ve větách deklarativním, interogativních, imperativních, deziderativních<br />

a dalších (např. typu nabídky, slibu, odmítnutí).<br />

Dalším druhem postojů jsou jistotní modality, tj. postoje demonstrující subjektivní<br />

míru pravděpodobnosti toho, že daná propozice v aktuálním světě a<br />

okamžiku S platí. Formálními prostředky tu jsou modální slovesa (muset, moci,<br />

mít) a modální adverbia a částice typu asi, snad, možná, jistě, určitě. Lze uvažovat<br />

ještě o dalších druzích postojů, jak jsou naznačeny např. v práci Materna,<br />

Pala, Svoboda, 1979.<br />

8.2 Externí pragmatika<br />

Výsledkem sémantické analýzy vět jsou často tzv. otevřené konstrukce, tj. konstrukce,<br />

v nichž se vyskytují volné proměnné. V takových případech sémantická analýza<br />

nedostačuje k určení, o kterou konkrétní propozici jde, a proto je nutno přejít<br />

k analýze pragmatické. Otevřené konstrukce odpovídají vždy nějaké třídě propozic<br />

– jsou tudíž víceznačné. Volné proměnné se v konstrukcích objevují zpravidla<br />

tam, kde se v odpovídajících analyzovaných větách vyskytly výrazy v literatuře<br />

charakterizované jako deiktické (indexové). Patří k nim např. osobní zájmena já,<br />

ty, on, my, ..., ukazovací zájmena ten, ta, to, tenhle, tamten, ..., místní adverbia<br />

zde, tady, tam,...<br />

Deiktické výrazy odkazují ke komunikační situaci, v níž je příslušná věta proslovena.<br />

Komunikační situace umožňuje určit, jaké konkrétní atomy (konstanty)<br />

mají být dosazeny za volné proměnné získané v průběhu sémantické analýzy při<br />

budování SR analyzované věty. Teprve tak získáme uzavřené konstrukce, jež konstruují<br />

konkrétní propozice.<br />

Komunikační situaci můžeme charakterizovat jako vektor (t, l, m, h, o1, ..., on),<br />

kde<br />

t – je časový okamžik<br />

l – je nějaké místo (prostor)<br />

m – je mluvčí<br />

h – je posluchač<br />

o1, ..., on – jsou objekty univerza, o nichž se právě (v dané větě)<br />

mluví.<br />

Pro jednotlivé složky věty<br />

118

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!