Počítačové zpracování přirozeného jazyka

43. Slovesa pohybu
44. Slovesa vyhýbání se
45. Slovesa prodlévání a spěchání
46. Slovesa měření
47. Slovesa aspektuální -- inchoativní (počínací), ukončení
48. "Víkendová" slovesa
49. Slovesa počasí
V průběhu SI vyvstává problém víceznačnosti:
– u slov, mají-li více významů než jeden. To zní jednoduše, ale jak zjistíme, že
slovo má více významů? Můžeme se pokusit o svého druhu test: mějme slova
štěně, hlava, kulky, koule, kůň a větu
(v-v6) Já mám dvě koule a Honza má tři.
Tuto větu lze jiste chápat dvěma způsoby, ale nikdy ne tak, že by v ní výraz koule
označoval pokaždé něco jiného.
Na druhé straně slovo kůň ve větě
(v-v7) Mám dva koně a Honza má tři.
se nezdá být víceznačné, i když při každém jeho užití nemusíme být schopni rozlišit,
zda se jím míní klisna nebo hříbě. To je jeden možný způsob, jak testovat
naši intuici týkající se významů slov. U výrazu koule jde o víceznačnost, tedy
přinejmenším o význam
K1 = geometrický objekt
a význam
K2 = varlata,
zatímco u kůň jde spíše o jistý druh vágnosti, kdy nemusí být jasné, zda máme
na mysli klisnu nebo hříbě. Přesněji řečeno, platí mezi nimi a výrazem kůň významový
vztah hyponymie. K němu se řadí další významové vztahy:
– hyponymie – hyperonymie
– synonymie – antonymie, např. dobrý : zlý apod.
– meronymie – holonymie, např. nos : tvář aj.
K tomu – viz WordNet 1.5 a několik slov této organizaci slovníku a tomto
85