Počítačové zpracování přirozeného jazyka

finice, můžeme vidět, že jednotlivé významy se překrývají nebo naopak nejsou
dostatečně přesně odlišeny, např. není dost jasné, v čem přesně spočívá rozdíl
mezi významem ... a významem ... Dosvědčují to ostatně i příklady uváděné u
jednotlivých významů, např. ... Uživatel – člověk si takto rozlišenými významy
snad jakž takž poradí, ovšem pro počítačové zpracování jsou významy rozlišené
(a definované) uvedeným způsobem prakticky nepoužitelné.
S podobnou situací se ovšem můžeme setkat i u anglických slovníků obecně
považovaných za velmi kvalitní. Porovnáme-li např. jen počet významů slovesa
get uváděných ve WordNetu 1.5 (1995) a v NODE (New Oxford Dictionary of
English, 1998), zjistíme ke svému překvapení, že první uvádí pro get 19 významů,
zatímco NODE jen 8. Tak velký rozdíl nemůže ovšem být náhodný a je zjevně
způsoben použitím rozdílných technik budování slovníku. NODE – je budován
na korpusových textech – poměrně rozsáhlé konkordance byly podrobeny pečlivé
lexikografické analýze a jednotlivé významy byly získány tříděním a seskupováním
podobných kontextů. WN 1.5 byl vytvářen skupinou nadšených laiků, kteří se
zjevně nepřidržovali pevných rozlišovacích kritérií a jejich výsledky svědčí o tom,
že převážně používali techniku, kterou lze charakterizovat jako ”sense splitting”,
tj. snažili se rozlišovat jednotlivé významy co nejjemněji. Dá se však ukázat, že
významy rozlišené ve WN 1.5 nelze vždy doložit korpusovými daty, např. WN
1.5 uvádí sloveso sabre ve významu to kill with sabre = zašavlovat. BNC však
neobsahuje ani jeden výskyt tohoto slovesa a lze úspěšně pochybovat, že by šlo
jen o rozdíl mezi britskou a americkou angličtinou. Co je horší, některé významy
slovesa get uvedené ve WN 1.5 s obtížemi rozlišují i rodilí mluvčí angličtiny.
Nepříjemné je to, že WN 1.5 včetně novějších verzí je velmi populární a mnozí
badatelé opírají své výsledky o data, jak jsou k dispozici ve WN 1.5 – spolehlivost
těchto výsledků musí být bohužel v nezanedbatelné míře pokládána za spornou.
Se zajímavou myšlenkou přišel ve své disertační práci (i jinde, citovat) P.
Hanks, který do jisté míry zpochybňuje existenci významů jako takových a mluví
o významových potenciálech – (Hanks, 2002).
... it makes sense to ask whether words do in fact have meaning at all. The
question is a serious one, and it is being asked by lexicographers, of all people. Sue
Atkins, for example, is quoted by Kilgarriff (1999) as saying, ”I don’t believe in
word meanings”. And this scepticism has a long and respectable history. To take
just one example, Frege (1884), in introducing the principle of compositionality,
argued that words only have meaning when they are put together in clauses or
propositions.
This raises questions of fundamental importance to the enterprise of word
sense disambiguation and dictionary making. If senses don’t exist, then there is
68