Řešené příklady - Magisterský program Inteligentní budovy

3. Ověření výsledku výpočtuVzhledem k tomu, že na strop z uvažovaného svítidla nedopadá žádný tok, pak součet tokůdopadlých na srovnávací rovinu Φ 30 a na stěny Φ 20 , tzn.ΦΦ30+ Φ20 010⋅= I ⋅ ,856870398 + I 1,284722256 = I 0 3,14159265430+ Φ20 0100⋅= I ⋅ ,857 + I ⋅1,285= I 3,142(45)musí být roven toku Φ sv vyzařovanému difúzním svítidlem Z.Mezi světlením M a jasem L difúzně vyzařující plochy platí známý vztahM= π ⋅ L(lm·m -2 , -, cd·m -2 ) (46)Jsou-li rozměry vyzařující plochy A vyz zanedbatelné v porovnání se vzdáleností od kontrolníchbodů na srovnávací rovině (což je v daném případě splněno, neboť jde o svítidlo bodového typu)pak je svítivost I 0 daného svítidla ve zvoleném vztažném směru (tj. ve směru normály k vyzařovacíploše) rovna součinu jasu L a velikosti A vyz vyzařovací plochyI0 = L ⋅(cd; cd·m -2 , m 2 ) (47)A vyzTok Φ sv vyzařovaný difúzně svítící plochou daného svítidla je roven součinu průměrné hodnotysvětlení M a velikosti A vyz vyzařovací plochy svítidla, tzn.Φsv= M ⋅ A vyz(lm, lm·m -2 , m 2 ) (48)Dosadí-li se do rovnice (48) vztahy (46) a (47) vychází pro hledaný tok Φ sv , že je rovensoučinu čísla π a svítivosti I 0 , tedyΦsv= M · A = π ⋅ L ⋅ A = π ⋅ I 0= 3,141592654 · I 0 (49)vyzvyzPorovnáním rovnic (45) a (49) se již snadno ověří, že výsledky předchozích výpočtů jsou správné.Pozn. Výsledky jsou uváděny na více desetinných míst pouze pro jejich snadnější vzájemnéporovnání.Při výpočtu světelných toků obvykle plně postačí počítat se čtyřmi platnými číslicemi.32