Řešené příklady - Magisterský program Inteligentní budovy

(místnosti) dopadá na srovnávací rovinu (popřípadě na podlahu). Pro tok Φ 3 vychází řešenímsoustavy rovnic výrazkdeΦ3A3⋅Φ10+ B3⋅Φ20+ C3⋅Φ30= (98)1 ⎡ m2 ⎤A3= ⋅ ρ1⋅⎢γ2⋅ ⋅( 1−ψ13) ⋅ ρ2+ ψ13D ⎣ 2 ⎥(99)⎦1 mB3= ⋅γ2⋅ ρ2⋅ ⋅( 1−ψ13) ⋅( 1+ψ13⋅ ρ1)(100)D 21 ⎡2 m ⎤C3= ⋅⎢1−γ2⋅ ( 1−ψ13) ⋅ ⋅ ρ1⋅ ρ2D ⎣2 ⎥(101)⎦Vyřešení výsledného toku Φ 1 dopadajícího po mnohonásobných odrazech na fiktivní rovinusvítidel umožňuje stanovit střední hodnotu osvětlenosti této roviny a zejména pak její průměrný jasL 1e . Vychází-li se z dříve uvedeného předpokladu, že povrchy stropní dutiny rovnoměrně rozptylněodrážejí, pak se místně průměrný jas L 1e fiktivní roviny svítidel, resp. povrchu stropní dutiny,vypočte z rovnice1ρ1⋅Φ1L1e= ⋅π A1(cd·m -2 ; -; lm, m 2 ) (102)Hodnoty toku Φ 1 se též využívá při výpočtu tabulek činitelů využití η L1 pro výpočetprůměrného jasu stropní dutiny tokovou metodou. Činitel η L1 , se při tom zjišťuje v závislostina toku Φ Z všech zdrojů světla, instalovaných v daném z prostoru, ze vzorceρ Φη 1 1L= ⋅(-; -, lm, lm) (103)1π ΦZObdobně na základě vypočtené hodnoty výsledného toku Φ 2 dopadajícího po mnohonásobnýchodrazech na stěny, lze stanovit místně průměrný jas L 2 difúzně odrážejících stěn z výrazuL2=1⋅πρ2⋅ΦA22(cd·m -2 ; -, lm, m 2 ) (104)respektive činitele využití η L2 pro výpočet průměrného jasu stěn tokovou metodou z rovniceρ2m Φ2ηL= ⋅ ⋅(-; -, -, lm, lm) (105)2π 2 ΦZ56