Řešené příklady - Magisterský program Inteligentní budovy

Svítivost I 1γ na 1 m délky svítidla je = ( 179 12 , ) 149,2 cd/mI pro 1000 lm.1 γ=Úhel α z , pod kterým je z kontrolního bodu P vidět celé svítidlo délky 1,2 m se určí ze vztahu( 1,21) = 0,4925535 rad [ sinα= 0,472877;cos 0,881128]αz= arctg lzαz=Průmět ε y výsledného světelného vektoru ε r do osy y se vypočte z rovnice( I l ) ⋅ f ′( α )εγ′y=1 1zkde pro kosinusové rozdělení svítivosti v rovině π i v rovině δ( α ) = ( 1 ) ⋅ ( α + sinα⋅ cosα)f ′′ 2zzPo dosazení f (z) = 0 , 5 ⋅ ( 0,4925535 + sinαz⋅ cosα) = 0,45461Potom = ( 149 2, 236) ⋅ 0,45461=30,3 lx lm 101,6zz′′ αz.ε pro 1000 = lx pro 3350 lm.yHledaná osvětlenost E = ε ⋅cos γ = 1016 , ⋅0,8944 = 90 8 ≈ 91 lx.Pρ y0,B. Výpočet osvětlenosti v poli svítidla přímkového typu metodourozdělení svítidla na čtyři dílčí zdrojePředpoklady:- svítivost je rovnoměrně rozdělena po délce svítidla přímkového typu,- dílčí svítidla se umístí do geometrických středů jednotlivých částí,- délka každého z dílčích svítidel je 0,3 m (jde o bodové zdroje).- vzdálenosti středů částí Z 1 , Z 2 , Z 3 a Z 4 od počátku přímky C 1 jsou:0,15 m; 0,45 m; 0,75 m; 1,05 m.- svítivost ve vztažném směru připadající na 1 m délky svítidla pro 3350 lmI( 12 , ) ⋅ ( 3350 1000) = ( 200 12 , ) ⋅3,35 558,3 cd/m10= I0=- svítivost ve vztažném směru každého dílčího zdroje délky 0,3 m je rovnaIZ= I1 0Z= I2 0Z= I3 0Z= I10=0 4⋅0, 3 = 558,3 ⋅0,3 167,5 cd1. Příspěvek E P ρ 0 ( Z 1 ) od dílčího zdroje Z 1 k hledané osvětlenosti EPρ 0Vzdálenost lZstředu zdroje Z11 od bodu Pl12 2( 2 + 1 ) + 0,0225 = 5,0225⇒l = 2,m012, 15 =2412 2Z= l1+ZVzdálenost p 1 bodu P od průmětu bodu Z 1 do roviny ρ 0p2 2= + 0, 15⇒= 1,01119 m ≈ 1,01 m211 p1Úhel γZmezi paprskem l1Za vztažným směrem ( I10Z)1γSvítivost( p h ) = 0,46811rad⇒ cos 0 89242arctg =Z 1 1Z,1I= γ⋅ cosγ= 167,5 ⋅0,89242 149,5 cdγ Z= I1 0 Z=1 Z.1β1= γZ⇒cos β = cosγZ= 0,Pro rovinu ρ 0 ⊥ δ platí 892421 1144