elektronický průvodce udržitelnou dopravou - Centrum dopravního ...

8.2 Životní styl a mobilita
Globální a lokální životní styl
Sociální aspekty dopravy
Životní styl má významný vliv na způsob a míru realizované mobility. Přitom životní styl není pro celou
populaci jednotný, ale liší se v různých sociálních skupinách a také se v jistých ohledech výrazně
individualizuje. Na druhé straně došlo ovšem k všeobecnému zmasovění konzumního životního stylu, který již
není typický jen pro vyšší vrstvy společnosti, ale s dostupností konzumu se rozšířil postupně i na střední a nižší
vrstvy a prorostl tak celou společností. Konzumní životní styl vede také ke zvýšené mobilitě, zvýšenému
vlastnictví automobilů, nárůstu tvrdé turistiky, nákladní dopravy a s tím souvisejících negativních důsledků
dopravy.
Životní styl vyšších vrstev byl vždy charakteristický poměrně vysokou mobilitou. Historicky vzato to byly
během převážné části lidské historie jen vyšší vrstvy, které výrazně cestovaly. A i dnes, kdy díky masovému
automobilizmu a stále ještě rozsáhlé síti veřejné dopravy je mobilita ve společnosti značně dostupná a rozšířená,
jsou to státe vyšší vrstvy společnosti, které cestují zdaleka nejvíce. Především intenzivní letecká doprava coby
průvodní znak globalizace je charakteristická pro životní styl vyšších vrstev. Také proto říkáme, že vyšší
společenské vrstvy žijí globálním životním stylem.
Naopak nižší společenské vrstvy jsou charakteristické nízkou mobilitou a lokálním životním stylem. Rozdíl je
ovšem, jak poukazuje britský sociolog Zygmunt Bauman (1999), v tom, že zatímco globálové mají svobodu
cestovat téměř kamkoliv a kdykoliv, lokálové jsou upoutáni na místo svého života nedobrovolně. Jednoduše
nemají dost prostředků, aby si drahé cestování mohli dovolit. Lokální životní styl přetrvává především
v chudých regionech a rozvojových zemích.
Obr. 4. Tunning neboli designové vylepšování automobilu je typickým
projevem specifické automobilové kultury mladé generace
(Zdroj: http://www.hradiste.cz/tom/ )
Obr. 5. Cyklojízda uskutečněná v Praze 23. září 2005 u příležitosti
Evropského dne bez aut (Zdroj: http://www.cykloserver.cz/ )
100
Automobilová kultura a její
odpůrci
Co je dále typické pro soudobou společnost
a její životní styl, je silná automobilová kultura
projevující se ve své vyhraněné formě tzv.
závislostí na automobilu (angl. car
dependency). Jedná se o fenomén známý
především z USA, kde automobily natolik
prostoupily životní prostředí lidí, jejich myšlení
a jejich životy, že si bez nich vůbec nedovedou
představit každodenní život. Adoraci
automobilu nahrává i silná a účinná reklama ze
strany bohatého automobilového průmyslu.
Dopravní infrastruktura měst je zde za léta
tvrdého prosazování automobilismu dokonale
uzpůsobena automobilům a omezuje jiné druhy
dopravy, čímž se závislost na automobilu stává
de facto vynucenou a těžko měnitelnou
skutečností.
Proti tomuto stavu bojují především
alternativní subkultury v rámci hnutí za práva
chodců a cyklistů. Jedním z nejvýraznějších
takových hnutí posledního desetiletí je tzv.
critical mass bike ride movement. Jedná se
o typické globální hnutí využívající internet
k vytvoření celosvětové sítě, které vzniklo
počátkem 90. let v San Franciscu v Kalifornii,
USA. V rámci tohoto hnutí jeho účastníci
pořádají tzv. cyklojízdy po městech, jimiž
chtějí upozornit na nedostatečný prostor pro
cyklisty. Účelem je strhnout k akci takové
množství lidí, které nastartuje změnu systému
(to právě vystihuje termín critical mass).