elektronický průvodce udržitelnou dopravou - Centrum dopravního ...

Negativní vlivy dopravy na životní prostředí
Silnice v České republice pokrývají asi 0,8 % území, což je podstatně méně než v zemích západní Evropy (např.
v Německo, Nizozemí, Belgie 5 - 7%, Švédsko 1,5%).
Střety fauny s vozidly
Úmrtnost živočichů na silnicích je nejznámější efekt
fragmentace lokalit. Každoročně jsou milióny živočichů
usmrceny při kolizích s vozidly. Velké množství úmrtí
nemusí nutně vést k ohrožení populace, ale spíše
indikují, že zmíněný druh je velmi hojný a široce
rozšířený. Dopravní úmrtnost tvoří u běžných druhů
(např. hlodavci, lišky, běžní pěvci) pouze asi 1 – 4 %
celkové úmrtnosti. Na dopravní úmrtnost jsou citlivé
především vzácné druhy s nepočetnými lokálními
populacemi. Další skupinou fauny citlivou na dopravní
úmrtnosti jsou druhy, které intenzivně migrují mezi
lokalitami, např. obojživelníci a mnoho druhů plazů.
Obojživelníci jsou zvláště citliví na úmrtnost na silnicích
především v období rozmnožování. Další citlivou
Obr. 16. Sražená kuna skalní (Martes foina) na silnici. (Zdroj.
Iuell et al., 2003)
skupinou jsou populace ve zvláště chráněných územích s vyšší hustotou dopravních sítí i provozu (v ČR např.
České Středohoří). Úmrtnost na silnicích ovlivňuje také okolní krajina. Silnice, které vedou paralelně nebo
protínají okraje lesů s travními porosty, jsou zvláště rizikové pro živočichy pravidelně se pohybující mezi těmito
oblastmi.
Biokoridory a lokality podél komunikací
Mnoho druhů živočichů nachází útočiště především
v zatravněných a zalesněných okrajích silnic a dálnic.
V bezprostřední blízkosti silnic je často zaznamenán výskyt
obojživelníků, plazů, ptáků i savců. Fungování okrajů
komunikací jako lokality může ovlivnit styl údržby.
Principy ekologické údržby příkopů a krajnic mohou být
např. redukce pravidelně sečených ploch, vysázení
původních druhů rostlin, keřů a stromů, minimalizace
technických prohlídek v čase rozmnožování nebo omezení
Obr. 17. Jelen využívající průchod pod silnicí (Foto: Archív).
chemické likvidace plevele. Ekologická údržba má na
biodiversitu pozitivní vliv, avšak na druhé straně může snížit bezpečnost provozu a zvýšit počty živočichů
sražených vozidly. Okraje silnic také mohou sloužit jako koridor, kterým volně žijící živočichové migrují. Ze
zahraničí jsou známy případy, že zvěř se dostává podél silnic a dálnic až do velkých měst (např. Velká Británie,
Norsko).
Rušení a znečištění
Doprovodné vlivy fragmentace jsou dále: rušení a znečištění ovzduší, hluk a fyzikální změny okolí komunikací.
Konstrukce silnic mění hustotu půdy, reliéf krajiny, hydrologické a mikroklimatické poměry a tedy mění užívání
půdy a složení lokalit v krajině. Komunikace může v některých případech omezovat průtok podzemních vod, což
ovlivňuje vegetaci - především mokřiny a břehové lokality. Posypové soli mohou kontaminovat pitnou vodu,
poškozovat vegetaci, zejména jehličnaté lesy a měnit pH v půdách, což zvyšuje mobilitu těžkých kovů i dalších
polutantů. Dopravní hluk závisí především na intenzitě dopravy, typu vegetace podél komunikací, typu
přilehlých lokalit a reliéfu krajiny. Některé druhy mohou vnímat dopravní hluk jako indikátor ´přítomnosti
člověka a proto se vyhýbají oblastem se zvýšenou hlučností. Co se týče hlukových bariér, z pohledu fragmentace
lokalit se nedoporučuje používat průhledný materiál, neboť ptáci někdy přehlédnou tento typ bariéry, naráží do
ní a umírají.
Sekundární ekologické efekty fragmentace
Sekundárními efekty myslíme změny ve využívání půdy, lidském osídlení a průmyslový rozvoj způsobený
výstavbou nových silnic nebo železnic. Tyto změny přesahují odpovědnost sektoru dopravy. Síť komunikací
místního významu umožňuje přístup turistů do jinak nedotčených přírodních lokalit. Nové osídlení, nové
stavební pozemky jsou důsledky výstavby nových komunikací. Za tyto sekundární efekty nenese obvykle
60