elektronický průvodce udržitelnou dopravou - Centrum dopravního ...

Recommendations

Info

Zdravotní rizika dopravy byla prokázána 24x vyšší produkce jemných částic a 37x vyšší produkce sazí na jednotku spáleného paliva u těžkých nákladních aut ve srovnání s lehkými vozidly. Vzhledem ke schopnosti zejména nejjemnějších částic pronikat do respiračního traktu, kdy částice PM2.5 pronikají až do plicních sklípků a jejich účinnost odstraňování z plic je omezená či nedostatečná vzhledem k velikosti expozice, je pozornost věnována i jejich možným účinkům na lidské zdraví. Do souvislosti s expozicí zvýšeným koncentracím suspendovaných částic (zejména menších frakcí) jsou dávány obtíže při dýchání, zhoršení zdravotního stavu u astmatiků a dalších plicních onemocnění. Při dlouhodobé expozici zvýšeným hladinám částic byla zvýšená mortalita a zkrácená délka života, výskyt kardiovaskulárních onemocnění, bronchitid a rakoviny plic vázaných na suspendované částice. Nezanedbatelné jsou i změny v imunitním systému člověka, vyvolané také přítomností pevných částic v ovzduší. V důsledku toho může docházet jak ke změnám ve smyslu navození imunodeficitu, tak i rozvoje autoimunity či alergické reakce. Pro dokreslení závažnosti jsou zde některé Obr. 2. Dýchací zóny a distribuce PM výsledky studií uvedeny. Po dobu 16ti let vědci v USA sledovali 500 000 lidí žijících ve velkých městech s velkým zatížením jemným prachem. Během sledovaného období 22 % lidí zemřelo, z toho téměř polovina následkem srdeční zástavy. Studie uvádí, že zvýšení obsahů pevných částic o 10 µg m -3 prokazatelně způsobilo 12 % nárůst srdečních onemocnění a současně 18 % nárůst ischemických onemocnění, která mohou vést až k infarktu. Podle dalších zdrojů byl rovněž pozorován 40 % nárůst rakoviny plic při dlouhodobé expozici vysokým koncentracím výfukových plynů dieselových motorů. Podrobná studie o dopadech znečištění ovzduší na zdraví obyvatel byla zpracována v osmi největších městech Itálie, kde byly zjištěny průměrné koncentrace PM10 v letech 1998 - 1999 vyšší než 45 µg.m -3 . Přitom snížením obsahů na 40 µg m -3 by bylo možné předejít 2 000 úmrtí. Odborné zdroje uvádí, že v Londýně zemře v důsledku znečištění z dopravy 200 lidí za rok, stejný počet obyvatel musí být hospitalizováno, dalších 1000 lidí vyžaduje pravidelnou lékařskou péči a 500 000 - 1 000 000 lidí vyžaduje menší zdravotní prohlídku. Bylo zjištěno, že pokles úrovně PM10 o 5 µg m -3 může zabránit předpokládanému úmrtí 1 560 lidí a jestliže se úroveň PM10 sníží na 20 µg m -3 může dojít ke snížení úmrtí až o 11 855. Švýcarsko, Francie a Rakousko řešilo koncem devadesátých let minulého století společný projekt o dopadech znečištění ovzduší na obyvatele. Počet úmrtí vztažených ke znečištění ovzduší v těchto zemích byl v roce 1996 přibližně 40 000, přibližně polovina pak důsledkem znečištění pocházejícího přímo z dopravy. Ohroženi jsou především lidé s oslabeným imunitním systémem, astmatici, kardiaci a děti, které inhalují výfukové plyny téměř „přímo“ z výfuků. S produkcí emisí je přímo spojeno téměř 300 000 záchvatů bronchitidy u dětí mladších 15ti let oproti 25 000 záchvatů dospělých starších 25 let a 135 000 astmatických záchvatů u dětí mladších 15ti let. Podle různých zdrojů na následky znečištění ovzduší zemře v Evropě ročně 102 000 - 368 000 lidí, z toho 36 000 – 129 000 úmrtí může být vnímáno jako důsledek dlouhodobé expozice vůči znečištění způsobeném <strong>dopravou</strong> v evropských městech. Z toho ještě přibližně 35 % úmrtí může být přímo vztaženo ke znečištění pevnými částicemi. Podle nejnovějších průzkumů provedených Evropskou unií zemře v celé EU na nemoci související se znečištěním ovzduší ročně 310 000 lidí a jemný prach v průměru snižuje délku života každého Evropana o devět měsíců. Jen v Německu to je 65 000 úmrtí ročně. Znečištění ovzduší má na svědomí přibližně 7krát více životů než dopravní nehody na evropských silnicích, při kterých zemře přibližně „jen“ 45 tis. lidí ročně. Obdobná situace je i v oblasti dopadů hlukové zátěže z dopravy na zdraví obyvatel. Byl prokázán vztah mezi výskytem civilizačních nemocí, poruch spánku a duševní pohody vyvolaných hlukem. Z hlediska zdravotních účinků vlivu na člověka hluk způsobuje zvýšení dráždivosti jak centrálního, tak vegetativního nervového systému. Ovlivňuje tak hormonální sekreci, oběhový systém a činnost vnitřních orgánů. Hluk může vyvolat i nespecifická onemocnění, např. stres, neurózy, a v důsledku toho pak další onemocnění. Nadměrné nebo 70
Zdravotní rizika dopravy dlouhodobě působící zvýšení dráždivosti může vyústit v poruchy zdraví, např. vysoký krevní tlak, hypertenze, poruchy sluchu. Narušení rovnováhy mezi procesy podráždění a útlumu v mozku nebo emocionálně působící obtěžování hlukem, jsou příčinou poruchy spánku, což způsobuje zhoršení jeho zotavovacího účinku. Nadměrný hluk při vysokých expozicích může vést k okamžitým poruchám sluchu. Jak vyplývá z výše uvedeného, nabývá problematika negativního vlivu dopravy na zdraví člověka na aktuálnosti a stává se tak jednou z priorit výzkumu nejen u nás, ale i ve světě. O této skutečnosti svědčí i řada mezinárodních akcí, které směřují k řešení této problematiky (Charta o dopravě, životním prostředí a zdraví, Regionální konference EHK/OSN o dopravě a životním prostředí apod.). 71
Page 1 and 2:
ELEKTRONICKÝ PRŮVODCE UDRŽITELNO
Page 3 and 4:
Úvod Úvod Doprava byla vždy neod
Page 5 and 6:
Doprava obecně moře ovládla Hans
Page 7 and 8:
Silniční doprava Doprava obecně
Page 9 and 10:
Železniční doprava Doprava obecn
Page 11 and 12:
Vodní doprava Doprava obecně Vodn
Page 13 and 14:
Cyklistická a pěší doprava Dopr
Page 15 and 16:
Multimodální doprava Doprava obec
Page 17 and 18:
Doprava obecně barva). V rámci si
Page 19 and 20: Udržitelný rozvoj a doprava 2. Ud
Page 21 and 22: 2.2 Udržitelná doprava Udržiteln
Page 23 and 24: Udržitelný rozvoj a doprava 2.4 U
Page 25 and 26: Přehled pojmů Udržitelný rozvoj
Page 27 and 28: Jaderná energie Energetická a sur
Page 29 and 30: Energetická a surovinová náročn
Page 39 and 40: Bioetanol v benzinových motorech S
Page 43 and 44: 3.5 Odpady z dopravy Energetická a
Page 47 and 48: Literatura Energetická a surovinov
Page 51 and 52: Negativní vlivy dopravy na životn
Page 55 and 56: 4.2 Kontaminace vod a půdy Negativ
Page 65 and 66: Literatura Negativní vlivy dopravy
Page 69: Zdravotní rizika dopravy Škodlivi
Page 73 and 74: Zdravotní rizika dopravy Z obrázk
Page 75 and 76: Literatura Zdravotní rizika doprav
Page 77 and 78: Možnosti zmírnění negativních
Page 83 and 84: Obr . 9. Srovnání přepravních v
Page 89 and 90: Ekonomické nástroje pro udržitel
Page 91 and 92: 7.2. Daňové nástroje Ekonomické
Page 93 and 94: Ekonomické nástroje pro udržitel
Page 95 and 96: 7.4. Dotace Ekonomické nástroje p
Page 97 and 98: Přehled pojmů Ekonomické nástro
Page 99 and 100: Sociální aspekty dopravy Proto i
Page 101 and 102: Sociální aspekty dopravy 8.3 Pred
Page 103 and 104: Literatura Sociální aspekty dopra
Page 105 and 106: Sociální aspekty dopravy (např.
Page 107 and 108: 9. Legislativní rámec Legislativn
Page 109 and 110: Legislativní rámec V důsledku zv
Page 111 and 112: Legislativní rámec 9.2 Legislativ
Page 113 and 114: Literatura Legislativní rámec ADA
Page 115 and 116: Dopravní výzkum v ČR Tab. 1. Vyb
Page 117 and 118: Zkratky Zkratky 5FP................
show all

elektronický průvodce udržitelnou dopravou - Centrum dopravního ...

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?