elektronický průvodce udržitelnou dopravou - Centrum dopravního ...

Negativní vlivy dopravy na životní prostředí
Z hlediska dopravního hluku je za nejzávaznější často považován hluk z letecké dopravy, neboť je
charakterizován hlukovými událostmi, které nejsou vždy časté, ale mají mimořádně vysoké hlukové hladiny.
U železničního hluku je to podobné, rozdíl je však v tom, že hluk přijíždějícího vlaku narůstá pozvolněji
a exponovaný člověk se lépe připraví na následující hlukové maximum. Také je zde snadnější realizace
protihlukových opatření.
Hladiny hluku v okolí silničních komunikací jsou závislé především na intenzitě dopravy, skladbě dopravního
proudu, sklonu a povrchu vozovky, atd. Imisní hodnoty hluku v posuzovaném bodě pak závisí na útlumových
faktorech prostředí, jako je zejména útlum vlivem přízemního efektu, kde rozlišujeme, šíří-li se zvuk na terénem
akusticky pohltivým (tráva, obilí) nebo odrazivým (beton, asfalt, vodní hladina), útlum vlivem vzrostlé zeleně
a útlum zvuku vlivem překážek..
Základním hlediskem pro hodnocení vlivu
hluku na stav populace v určeném území je
počet osob negativně ovlivněných hlukem
a velikost zasaženého území. Výsledek tohoto
hodnocení pak slouží nejen jako podklad pro
hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva, ale
též pro zpracování projektových dokumentací
nebo územních plánů, tedy preventivní oblast.
Základním hodnocením je pak porovnání
naměřené hodnoty s její nejvyšší přípustnou
hodnotou, tzv. hygienickým limitem. Dalším
hodnocením jsou subjektivní účinky hluku na
exponované osoby nebo analýza rizik ve
větším území (Jiráska, 2003).
Lidské ucho vnímá zvuky přibližně v rozmezí
kmitočtů 16 Hz až 20 kHz. Horní hranice
kmitočtového rozsahu slyšitelnosti se stářím Obr. 24.. Slyšitelná zvuková oblast
snižuje. Při podráždění sluchového ústrojí
intenzivnějšími zvuky dochází ke změně citlivosti sluchu, kterou nazýváme sluchovou adaptací. Adaptační
mechanismy jsou různé. Ve středním uchu dochází k reflexnímu stažení středoušních vztahů při zvucích
s hladinou intenzity přesahující hodnotu 80 dB. Ve vnitřním uchu se adaptace uskutečňuje zvýšením prahu
podráždění smyslových buněk. Při překročení fyziologické hranice únosnosti zvuku nastává stav, který se
nazývá únava sluchu. Po odpočinku se vrací původní citlivost sluchu. Opakovaná únava sluchu, zvláště pokud
nemůže dojít k potřebnému odpočinku, vede k trvalé a postupující ztrátě sluchu.
Nejvýše přípustné hodnoty hluku v životním prostředí
vycházejí z jednotné strategie: hygienický limit musí
být takový, aby ani po celoživotní expozici nezpůsobila
škodlivina poškození zdraví nebo ovlivnění důležité
funkce. Na tomto principu jsou založeny i hygienické
normativy nejvýše přípustných hodnot hluku
v životním prostředí, které jsou obsažené v nařízení
vlády č. 88/2004 Sb., o ochraně zdraví před
nepříznivými účinky hluku a vibrací. Směry a postupy
řešení problematiky hlukové zátěže z dopravy
vycházejí z příslušné zahraniční i české legislativy.
(více v kapitole 9 Legislativní rámec)
Měření a výpočet hluku
V České republice je užívanou výpočtovou metodou
pro výpočet hluku ze silniční dopravy „Novela
metodiky výpočtu hluku ze silniční dopravy“, nemá
však náležitou legislativní závaznost. Novela obsahuje
Obr. 25 . Měřicí stanoviště na D1 (Foto: I. Dostál, CDV) rovněž metodiku měření hluku silniční dopravy. Tento
metodický materiál získal statut výpočtové metody
i pro výpočty stavu akustické situace ve venkovním prostředí pro účely hygienického posuzování. Posledním
a vývojově nejvyšším stupněm systémových modelů pro stanovení vlivu dopravy na kvalitu akustické situace ve
venkovním prostředí jsou „Metodické pokyny pro výpočet hladin hluku z dopravy“, které obsahují samostatné
63