elektronický průvodce udržitelnou dopravou - Centrum dopravního ...

Zdravotní rizika dopravy
5. Zdravotní rizika dopravy
5.1 Vliv emisí škodlivin produkovaných dopravou na
zdraví člověka
V současné době se hovoří ve spojitosti s dopravou a zdravím člověka převážně o dopravních nehodách. Zatímco
u dopravních nehod je poranění nebo úmrtí jasným a zřetelným jevem, negativní vlivy znečištění ovzduší, až na
výjimky, jsou jevem pozvolným, velmi často s nevratným poškozením organismů. V této souvislosti pak
můžeme hovořit o problematice dopravních nehod jako o rizicích krátkodobých, zatím co o emisích
produkovaných dopravou jako o rizicích dlouhodobých, která jsou bohužel vnímána méně intenzivněji než
nehodovost. Stále více v poslední době vystupuje do popředí snaha o prokázání významného vlivu emisí
z dopravy na úmrtnost obyvatel zejména velkých měst s intenzivní dopravou. Tuto skutečnost potvrzuje i fakt, že
této problematice je věnována významná pozornost především z řad renomovaných vědeckých pracovišť
a mezinárodních institucí.
Mezi nejzávažnější polutanty emitované z dopravy,
s prokazatelnými negativními účinky na zdraví
člověka, zejména ve velkých městech s intenzivní
dopravou, patří emise pevných prachových částic
suspendovaných v ovzduší, vznikající při provozu
motorových vozidel (spalování pohonných hmot,
otěr pneumatik, brzdového a spojkového obložení,
povrchu vozovek apod.). Nebezpečnost nespočívá
jen v jejich mechanických vlastnostech, ale
především v obsahu rizikových organických
(polyaromatické uhlovodíky) a anorganických
škodlivin jako jsou kovy, dusičnany, amonné ionty,
sírany apod., často s mutagenními a karcinogenními
účinky
Následující tabulka uvádí stručný přehled vybraných
znečišťujících látek na jejichž produkci se podílí ve
větší či menší míře také doprava.
Tab. 1. Zdroje a vlastnosti škodlivin ovzduší z dopravy (Adamec et al., 2005)
Škodlivina Zdravotní rizika
Oxid uhličitý
(CO2)
Oxid uhelnatý
(CO)
Oxid siřičitý
(SO2)
Oxidy dusíku
(NOx)
Oxid dusný
(N2O)
Ozón
(O3)
Olovo
(Pb)
Obr. 1. Pevné částice (zvětšeno 20 000 x)
Koncentrace 3 – 5 % ve vzduchu je životu nebezpečná po půlhodinovém pobytu, 8 – 10 % způsobuje rychlou ztrátu
vědomí a smrt.
Toxikologický význam je prvořadý. Blokuje okysličení krve v plících (tvorba karboxyhemoglobinu), způsobuje
poruchy srdce, mozku, zrakové a sluchové potíže, žaludeční nevolnost, bolesti břicha. Při těžké otravě dochází
k bezvědomí, smrt udušením nastává při koncentraci nad 750 mg.m -3 .
Toxický pro živočichy i rostliny. Plyn s dráždivými účinky, způsobující dýchací potíže, změny plicní kapacity a
plicních funkcí. Může reagovat s nukleovými kyselinami.
Dráždivé účinky, mírné až těžké záněty průdušek či plic (bronchitida, bronchopneumonii až akutní plicní edém).
Působí výraznější útlumy dechu a srdeční činnosti, případně bezvědomí s rizikem udušení. Při dlouhodobém
působení způsobuje nervové poškození a poruchy tvorby krvinek (pravděpodobně s přítomným deficitem vitamínu
B12), zhoršení psychomotorické funkce, kognitivní funkce, poruchy paměti.
Má dráždivý účinek na dýchací orgány a působí na centrální nervovou soustavu. Expozice O3 způsobuje buněčné
a strukturální změny, přičemž celkový vliv spočívá ve snížené schopnosti plic vykonávat normální funkce.
Toxický kov, mající biochemický účinek na organismus. Otrava (chronická) se projevuje nechutenstvím, malátností,
bolestmi hlavy a kloubů, žaludečními a střevními potížemi, křečemi v břiše, poškozením jater, plic, kostní dřeně a
periferního popř. centrálního nervstva, může způsobovat neplodnost a ovlivňovat plod. Olovo také způsobuje
problémy s chováním, nižší IQ a snižuje schopnost se soustředit. Může způsobovat vznik nádorů.
68