elektronický průvodce udržitelnou dopravou - Centrum dopravního ...

Silniční doprava
Doprava obecně
Spolu s železnicí je součástí pozemní dopravy také silniční doprava. Ve světovém dopravním systému zajišťuje
přepravu osob i nákladů, zejména na krátké vzdálenosti a má rozhodující podíl na světovém objemu přepravy
osob i zboží. Ve většině vyspělých zemí získala majoritní podíl na přepravách v nákladní dopravě, zejména
dopravě vnitrostátní.
Obr. 5. Jediný kilometr běžné dálnice zabírá území o rozloze přibližně 3 ha. (Foto: I.
Dostál, CDV)
Až donedávna se negativní účinky silniční dopravy na
životní prostředí příliš neprojevovaly. Avšak prudký růst
automobilismu zapříčinil nárůst mnoha problémů z nichž
nejvýznamnějším především pro města je znečištění ovzduší
emisemi. Mezi další důsledky můžeme počítat hluk, vibrace,
zábor území, bariérový efekt komunikací, odpady ze silniční
dopravy, aj. Vedle environmentálních škod způsobuje
silniční doprava také škody společenské, které vznikají
zejména v důsledku poškozování zdraví (vliv emisí, hluku),
nehodovosti (úmrtí a zranění a hmotné škody při nehodách)
a ekonomických ztrát (např. v důsledku kongescí).
Silniční doprava začala v českých zemích prudce růst až
v 70. letech. Do té doby relativně nízký počet automobilů
začal narůstat (viz Tab. 2). Největší nárůst v počtu
Tab. 2. Stupeň automobilizace v ČR
Rok
počet automobilů na
1000 obyvatel
počet obyvatel na
jeden automobil
1961 21 47,1
1971 72 13,8
1981 182 5,5
1990 233 4,3
2000 362 2,8
2003 362 2,8
Zdroj: ÚDI
7
Silniční síť se vyvíjela od
pradávna, ale dynamického
rozvoje dosáhla až v průběhu 20.
století. Ve vyspělých zemích
tvoří páteř silniční sítě kapacitní
vícepruhové silnice (dálnice a
silnice dálničního typu), kterých
je na světě přibližně asi 1 mil.
km. Ty kladou velké nároky na
zábor území, v některých zemích
tvoří silniční infrastruktura až
několik procent územní rozlohy.
V rozvojových zemích naopak
převládá silniční síť, kde většinu
tvoří komunikace s nezpevněným
povrchem.
Obdobně jako silniční síť, se
dynamicky rozšiřuje také vozový
park. V USA již ve 20. letech
minulého století byl nastartován
motoristický boom, který Evropa
zažila až v letech 50. a 60.
Obr. 6. Odumírání smrků v okolí silnic vlivem negativních
důsledků silniční dopravy (Foto: I. Dostál, CDV)
automobilů pak lze vysledovat v období po
roce 1990, kdy se v důsledku společenských
změn začal zvyšovat podíl silniční dopravy
na celkové přepravě (viz Obr. 7). Za
uvedené období se snížil pouze počet
jednostopých vozidel (motocykly, skútry) a
autobusů. Nejprudčeji naopak vzrostl počet
nákladních automobilů, kterých se po
českých silnicích pohybuje v současnosti
více než dvojnásobek v porovnání s rokem
1990.