elektronický průvodce udržitelnou dopravou - Centrum dopravního ...

Možnosti zmírnění negativních vlivů dopravy
režimech (studený start, prudká akcelerace), je na povrch nosiče nanesen ještě oxid ceričitý. Moderní
katalyzátory nemají oddělenu oxidační a redukční část (tzv. dual bed system), obě reakce probíhají v jednom
bloku. V řízeném uspořádání, v kombinaci s elektronickým systémem optimalizujícím složení dávkované směsi
palivo-vzduch na základě obsahu kyslíku detekovaného v emisích ze spalovacího prostoru, dosahují tyto
katalyzátory v ustáleném provozu 90 % účinnosti v oxidaci CO a HC a redukci NOx. V neřízeném uspořádání
účinnost klesá na přibližně 50 %. Testováním řízených katalyzátorů bylo rovněž zjištěno, že s 90 % účinností
eliminují ze spalin i toxické organické sloučeniny (aldehydy, polyaromatické uhlovodíky a nitropolyaromáty).
U vznětových motorů se používá pouze tzv. oxidační katalyzátor, který snižuje obsah oxidu uhelnatého (CO)
a nespálených uhlovodíků (HC).
Značné úsilí je nyní věnováno zlepšení funkce katalyzátorů v neustálených provozních režimech, zejména při
studeném startu, kdy jsou emise z motoru nejvyšší, ale katalyzátor je ještě není schopen eliminovat. Pro zvýšení
účinnosti jsou zde využívány systémy s recirkulací spalin, konstrukce s minimální vzdáleností těla katalyzátoru
od vyústění výfukového potrubí z motorového bloku, systémy s předřazeným, tzv. startovacím katalyzátorem,
systémy s elektricky vyhřívaným katalyzátorem a s dodatečným přisáváním vzduchu.
Současná situace a vývojový trend ve vybavenosti vozidel katalyzátory v České republice jsou zřejmé
z následující tabulky.
Tab. 1. Počet vozidel v České republice vybavených katalyzátory
Uvedený počet vozidel je odhadnut dle tempa obměny vozového parku a v souladu s tímto tempem je zjevná stoupající tendence počtu
vozidel vybavených katalyzátorem.
Snižování emisí pevných částic
Za většinu emisí pevných částic jsou zodpovědné vznětové motory a s ohledem na jejich úspěšné pronikání i do
pohonu osobních a dodávkových vozidel, věnují výrobci problematice emisí pevných částic značnou pozornost.
Na pevné částice jsou ve výfukových plynech vázány polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), rovněž
patřící mezi persistentní organické polutanty (POPs) a omezování vstupu POPs do životního prostředí tedy
souvisí se snižováním množství emisí pevných částic. Obsah pevných částic ve výfukových plynech dnešních
moderních vznětových motorů je účinně snižován kromě aplikace vnitromotorových opatření (např. aplikace
vysokotlakých vstřikovacích systémů) i použitím katalyzátorů. V současnosti jsou vozidla se vznětovými
motory vybavována oxidačními katalyzátory, které kromě redukce obsahu oxidu uhelnatého a nespálených
uhlovodíků, rovněž snižují obsah pevných částic ve výfukových plynech až o cca 50% destrukcí organické
frakce částic. Bohužel počet pevných částic je u vznětových motorů s katalyzátory nezměněn a problémy
spojené s vlivem ultrajemných částic na lidské zdraví zůstávají nevyřešeny. Tyto problémy vznětových motorů
vyřeší až zavedení tzv. zachycovačů částic, vybavených automatickým čištěním a regenerací, kdy dochází ke
spálení zachycených částic. Výrazná rozšíření vybavení sériově vyráběných vozidel těmito zachycovači se
očekává během příštích let (Cholava, Tvarůžková, Adamec, 2003).
Snižování hluku vozidel
Snižování hluku u zdroje představuje
nejefektivnější způsob redukce hlukové zátěže.
Možnosti snižování hluku vozidel lze rozdělit
na:
- omezení hluku pohonné jednotky,
- omezení hluku sání a výfuku,
- omezení hluku pneumatika/vozovka
(tzv.valivý hluk), (Nachtneblová,
1999).
Hluk z valení vzniká při odvalování pneumatik
po vozovce a je závislý na rychlosti jízdy.
Vzhledem k vysokým mezním hodnotám
vnějšího hluku motorových vozidel hrál dříve
Rok
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Počet 183 280 436 517 670 842 981 1 181 1 306 1 517 1 759 1 994
% 6,8 9,5 14 17,5 20,6 24,1 26,6 32,02 37,1 41,6 47,5 52,3
Obr. 2. Pneumatika (Foto: J. Vašíček, CDV)
77