elektronický průvodce udržitelnou dopravou - Centrum dopravního ...

Možnosti zmírnění negativních vlivů dopravy
jen méně významnou roli, protože byl převýšen hlukem z pohonné jednotky. Hluk pohonné jednotky závisí na
otáčkách motoru a na zatížení motoru, ne však na rychlosti jízdy. Postupné omezování úrovně vyzařování hluku
sacího a výfukového ústrojí vedlo k poklesu hodnot vnější hlučnosti motorových vozidel. V současné době je
dominantní hluk z pohonné jednotky pouze při rozjezdech, při zrychlování, eventuálně při brždění motorem. Při
vyšších rychlostech jízdy začíná převládat v akustické emisi vozidla hluk valení pneumatik po povrchu
vozovky. Hluk z valení závisí na pneumatice, tedy přesněji na vytvoření dokonalejší povrchové textury (vzorku)
pláště pneumatiky a na vývoji nízkohlučných povrchů vozovek. Povrch vozovky, především povrchová textura,
ovlivňuje hluk vozidla v místě jeho vzniku a má vliv na jeho šíření.
Opatření na komunikacích
Ochrana proti hluku na silnicích se dá v zásadě realizovat dvěma způsoby: stavbou protihlukových stěn, které
přeruší šíření zvuku ze silnice do sousedství, a snížením emisí hluku ze zdroje. Místně omezené protihlukové
stěny vedou k redukci zatížení hlukem v dané lokalitě.
Protihlukové clony
Protihlukové clony se zřizují za účelem snížení hluku z dopravy na pozemních komunikacích na hodnoty
předepsané příslušnými hygienickými předpisy. Dělí se na:
- protihlukové stěny,
- hmotné objekty (domy, garáže),
- zemní valy (přírodní nebo umělé),
- pásy zeleně, (Ďurčanská et al., 2002).
Obr. 3. Protihlukové bariéry na Trase Armii Krakovej v oblasti sídliště
Marymont v Polsku (Foto: http://www.sospraha.cz )
V návrhu protihlukové stěny není rozhodující
materiál (beton, dřevo, sklo atd.), je však nutné,
aby stěna byla dostatečně hmotná a tuhá.
Správně dimenzovaná stěna přináší v průměru
snížení hluku o cca 4 a více dB(A) v závislosti
na podmínkách (geometrii) šíření dopravního
hluku. Obecně platí, že požadovaná účinnost je
zajištěna, není-li ze žádného místa příjemce
vidět zdroj hluku; pak proniká pouze energie po
ohybu nebo odrazu zvukových vln. K zajištění
maximální akustické účinnosti se mají
protihlukové stěny umísťovat co nejblíže ke
zdroji hluku. Dále je žádoucí, aby charakter
stěny vyloučil nežádoucí odrazy zvuku a aby
stěna pokud možno splynula s prostředím.
Pozornost je třeba věnovat i ukončení zdi, aby
vozidla na komunikaci nebyla ohrožena náhlou
změnou dynamiky proudění větru. Často se
uplatňuje urbanistické řešení s využitím
bariérových domů, patrových garáží a jiných
„clonových objektů“. Využívá se běžných stavebních prvků a materiálů, které architekti zajímavým způsobem
kombinují a upravují. Zemní valy jsou oproti stěnám náročnější na půdorysnou plochu a vzhledem k větší
vzdálenosti vrcholu svahu od komunikace mají i menší tlumící účinky. Osázení svahu zelení však může tyto
účinky velmi příznivě ovlivnit. Nevýhodu zemních valů je plošná náročnost. Pásy zeleně plní funkci
bioklimatickou, hygienickou, architektonickou a estetickou (Ďurčanská et al., 2002). Při šíření hluku zelení
dochází k jeho útlumu pohltivostí listů stromů i zemského povrchu a mnohonásobným rozptylem na kmenech
a větvích. Zeleň pozitivně působí na psychiku člověka a tedy i na jeho zdraví. Protože vnímání hluku je značně
individuální a závisí i na aktuálním psychickém stavu člověka, může zeleň škodlivý dopad na zdraví člověka
výrazně snížit, přestože se hluk objektivně nezmění.
Nízkohlučné povrchy komunikací
Málo hlučné propustné povrchy byly a jsou předmětem mnoha výzkumů. Tyto porézní silniční povrchy snižují
jak vznik, tak i šíření hluku v rozmezí mechanizmů, které se mohou vtahovat k otevřené struktuře povrchových
vrstev. Výsledky ukazují, že lze úroveň hlukových emisí snížit z hladin generovaných na ekvivalentních
78