elektronický průvodce udržitelnou dopravou - Centrum dopravního ...

Recommendations

Info

Ekonomické nástroje pro <strong>udržitelnou</strong> dopravu Někdy je za daň s pozitivním dopadem na životní prostředí považována i dálniční známka. Toto zařazení je ale většinou vnímáno jako velmi sporné. Dálniční známka sice může mít určitý nepatrný vliv na omezení silniční dopravy, primárně se však jedná o poplatek za využívání dániční dopravní infrastruktury. V České republice byly roční dálniční kupóny zavedeny v roce 1995 v hodnotách 400 Kč pro automobily do 3,5 t, 1 000 Kč pro automobily do 12 t a 2 000 Kč pro automobily nad 12 t. Od té doby se zvýšila roční sazba pro osobní automobily na 900 Kč (tedy o 125 %), pro automobily do celkové hmotnosti 12 tun na 7 000 Kč a pro nákladní automobily nad 12 tun na 14 000 Kč (v obou případech se jedná o nárůst o 600 %). Vyšší nárůst u nákladní dopravy souvisí se snahou vyrovnat zvýšené veřejné náklady, které nákladní automobilová doprava působí. Zpoplatnění podléhá dle vyhlášky Ministerstva dopravy přes 700 km dálnic a rychlostních silnic. Výnosy z prodeje dálničních známek jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury, celá vybraná částka je tedy investována zpět do silniční sítě. V roce 2004 dosáhly celkové příjmy z prodeje dálničních známek 2,68 mld. Kč. Tab. 3. Přehled sazeb dálničních známek v letech 1995 – 2005 v Kč 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 do 3,5 t 400 400 400 800 800 800 800 800 800 900 900 nad 3,5 t 1000 1000 1000 2000 4000 6000 6000 6000 6000 7000 7000 nad 12 t 2000 2000 4000 8000 8000 12000 12000 12000 12000 14000 14000 Nevýhodou současného řešení je, že platby jsou vybírány bez ohledu na ujeté kilometry a vyprodukované emise. V této souvislosti se uvažuje o zavedení elektronického mýtného, které by zohledňovalo nejen ujetou vzdálenost, ale i vedení trasy nebo denní dobu. Podle rozhodnutí vlády by se mýtné mělo týkat vozidel s celkovou hmotností nad 12 tun a zpoplatněny by měly být nejen dálnice a rychlostní komunikace, ale některé úseky silnic I. třídy. Čeští dopravci nejsou výrazně proti, pokud by byl veškerý výnos investován do silniční sítě. Se spuštěním systému elektronického vybírání poplatků za použití silniční infrastruktury se počítá od ledna 2007. 92
Ekonomické nástroje pro <strong>udržitelnou</strong> dopravu 7.3. Ekologická daňová reforma Ekologická daň je daň, která má pozitivní vliv na internalizaci negativních externalit v oblasti životního prostředí. V otázce definice ekologických daní není odborná literatura zcela jednotná. OECD definuje ekologickou daň jako každou nevázanou platbu vládě významně ovlivňující životní prostředí. Lze se ovšem setkat i s názorem (Kubátová, 1997), že ekologické daně jsou pouze ty, které byly primárně zavedeny za účelem omezování existence negativních externích efektů ovlivňujících životní prostředí. Zároveň je třeba dodat, že takovýchto ekologických daní je velmi málo, a proto je důležité zkoumat ekologické dopady některých dalších daní, ačkoliv se o ekologické daně v pravém slova smyslu nejedná. Zatímco podle první definice by se jako ekologická daň dala označit velká část daní, podle druhé definice by v ČR neexistovaly ekologické daně v čisté podobě téměř vůbec. V textu se přidržíme druhé definice a za ekologické daně budeme považovat ty, které byly primárně zavedeny za účelem ochrany životního prostředí (omezování existence negativních externích efektů ovlivňujících životní prostředí). Mezi veřejností se často objevuje ještě jeden pohled na ekologické daně. Podle něj je za ekologickou považována ta daň, jejíž výnosy jsou použity na ekologické účely. V praxi můžeme jako ekologické daně označit hlavně daně energetické (daň z elektřiny a z minerálních olejů), daně uvalené na některé další výrobky zatěžující životní prostředí (v Rakousku jsou například zdaněna umělá hnojiva), ale mezi ekologické daně lze počítat i poplatky na ochranu životního prostředí. Na tomto místě by bylo vhodné vysvětlit rozdíl mezi daní a poplatkem. Daně jsou definovány jako povinné, zákonem stanovené platby nenávratného a neekvivalentního charakteru. To znamená, že po zaplacení daně nemáme nárok na žádnou protihodnotu. Poplatky jsou narozdíl od daní svázány s jistou mírou protihodnoty. Příkladem může být poplatek za vydání cestovního pasu. V praxi však často dochází k zaměňování těchto pojmů. Tak může dojít k situaci, kdy je ekologickou daní poplatek za vypouštění emisí do ovzduší apod. Obr. 3. Jednou z možností zavedení ekologické daně je zvýšení spotřební daně z pohonných hmot. (Foto: http://www.aral.cz) Účel ekologických daní je dvojí: za prvé by ekologické daně měly působit na změnu chování, za druhé se jedná o zdroj finančních prostředků, ať již pro obecný rozpočet (státní, regionální nebo obecní), nebo pro určitý specifický účel (například státní fond). Při ekologické daňové reformě je většinou navíc požadováno, aby nově zavedená daň byla výnosově neutrální. To znamená, že daňové příjmy nejsou součástí státního rozpočtu, o kterém může vláda volně rozhodovat, ale zavedení ekologických daní je kompenzováno snížením daní jiných, většinou daňového zatížení práce (sociálního pojištění). Uvedené řešení má hned dva pozitivní efekty. Zavedení ekologické daně způsobí růst cen výrobků zatěžující životní prostředí, a dojde tedy k poklesu jejich spotřeby, a zároveň by s daňovým odlehčením práce mělo dojít ke snížení nezaměstnanosti. Zavedení ekologické daňové reformy však s sebou kromě pozitiv nese i některá rizika. Nejčastějším argumentem proti zavádění ekologických daní je pokles konkurenceschopnosti domácích firem na mezinárodním trhu. Může dojít k přesunu místních firem do zemí s nižším zdaněním, což s sebou nese mnoho dalších dopadů, včetně zvýšení nezaměstnanosti. Jednou z možností, jak tento problém řešit, je koordinované zavádění ekologických daní na mezinárodní úrovni. Další možností je zakomponování určitého systému úlev pro podniky, jejichž výroba je objektivně energeticky náročná (nejde tedy o energetickou náročnost způsobenou zastaralým výrobním zařízením). Úlevy jsou většinou poskytovány i sociálně slabším domácnostem, kde platby za energie tvoří poměrně velkou položkou v rodinném rozpočtu. Příkladem může být Nizozemí, kde každoročně vracejí každé domácnosti částku odpovídající 800 m 3 zemního plynu a 800 kWh elektřiny – což fakticky znamená úplné osvobození slabších rodin od daně. Ukázalo se, že tento systém je pro stát levnější než odpouštění daně za část spotřeby, které vyžaduje komplikovanou administrativu. 93
Page 1 and 2:
ELEKTRONICKÝ PRŮVODCE UDRŽITELNO
Page 3 and 4:
Úvod Úvod Doprava byla vždy neod
Page 5 and 6:
Doprava obecně moře ovládla Hans
Page 7 and 8:
Silniční doprava Doprava obecně
Page 9 and 10:
Železniční doprava Doprava obecn
Page 11 and 12:
Vodní doprava Doprava obecně Vodn
Page 13 and 14:
Cyklistická a pěší doprava Dopr
Page 15 and 16:
Multimodální doprava Doprava obec
Page 17 and 18:
Doprava obecně barva). V rámci si
Page 19 and 20:
Udržitelný rozvoj a doprava 2. Ud
Page 21 and 22:
2.2 Udržitelná doprava Udržiteln
Page 23 and 24:
Udržitelný rozvoj a doprava 2.4 U
Page 25 and 26:
Přehled pojmů Udržitelný rozvoj
Page 27 and 28:
Jaderná energie Energetická a sur
Page 29 and 30:
Energetická a surovinová náročn
Page 31 and 32:
Page 33 and 34:
Page 35 and 36:
Page 37 and 38:
Page 39 and 40:
Bioetanol v benzinových motorech S
Page 41 and 42: Energetická a surovinová náročn
Page 43 and 44: 3.5 Odpady z dopravy Energetická a
Page 47 and 48: Literatura Energetická a surovinov
Page 51 and 52: Negativní vlivy dopravy na životn
Page 55 and 56: 4.2 Kontaminace vod a půdy Negativ
Page 65 and 66: Literatura Negativní vlivy dopravy
Page 69 and 70: Zdravotní rizika dopravy Škodlivi
Page 71 and 72: Zdravotní rizika dopravy dlouhodob
Page 73 and 74: Zdravotní rizika dopravy Z obrázk
Page 75 and 76: Literatura Zdravotní rizika doprav
Page 77 and 78: Možnosti zmírnění negativních
Page 83 and 84: Obr . 9. Srovnání přepravních v
Page 89 and 90: Ekonomické nástroje pro udržitel
Page 91: 7.2. Daňové nástroje Ekonomické
Page 95 and 96: 7.4. Dotace Ekonomické nástroje p
Page 97 and 98: Přehled pojmů Ekonomické nástro
Page 99 and 100: Sociální aspekty dopravy Proto i
Page 101 and 102: Sociální aspekty dopravy 8.3 Pred
Page 103 and 104: Literatura Sociální aspekty dopra
Page 105 and 106: Sociální aspekty dopravy (např.
Page 107 and 108: 9. Legislativní rámec Legislativn
Page 109 and 110: Legislativní rámec V důsledku zv
Page 111 and 112: Legislativní rámec 9.2 Legislativ
Page 113 and 114: Literatura Legislativní rámec ADA
Page 115 and 116: Dopravní výzkum v ČR Tab. 1. Vyb
Page 117 and 118: Zkratky Zkratky 5FP................
show all

elektronický průvodce udržitelnou dopravou - Centrum dopravního ...

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?