Úlohou naší Země je umožnit člověku, tomu, kterého dnes nazýváme člověkem, právějeho lidské bytí. Všechen vliv Země působí tak, že se jím člověk stává bytostí s podstatoujáství. V dřívějších sta<strong>ve</strong>ch, kterými prošel, tomu tak nebylo. Člověk se tedy stal úplnýmčlověkem v dnešním slova smyslu tepr<strong>ve</strong> na Zemi.Podobnou úlohu měly dřívější planetární stavy, kterými Země prošla. Určité bytosti se natéto jiné planetě staly člověkem, tedy bytosti, které dnes stojí výše než člověk. Vzpomeňme sina líčení z knihy „Křesťanství jako mystická skutečnost“, v níž jistý egyptský mudrc učinilŘekovi Solónovi pozoruhodný náznak o jedné mysterijní pravdě a řekl mu: je důležitoupravdou, že božstva byla kdysi lidmi.Patřilo přímo k oněm pravdám, které mysterijní žák již <strong>ve</strong> starověku musel přijímat, žebožstva, která dnes stojí nahoře v duchovních výšinách, nebyla vždy božstvy, nýbrž žek božství vystoupila; že kdysi také byla lidmi a prožívala i stupně lidství. Přirozeně z tohovyplývá bezprostředně nebezpečná pravda, ze které i mysterijní žáci museli vyvoditdůsledek – že totiž lidé budou jednou božstvy. A právě pro tento důsledek byla tato pravdapokládána za něco nebezpečného; neboť je nutné, aby si člověk současně řekl: Člověk semůže stát Bohem tepr<strong>ve</strong> tehdy, když se k tomu stane zralým; jestliže si v některém okamžikudomýšlí, že v sobě nachází Boha (dří<strong>ve</strong> než je pro to zralý), pak se právě nestává bohem, alebláznem.Člověku jsou tudíž otevřeny dvě cesty: buď v trpělivosti žít vstříc své – jak tomu říkáDionýsios – deifikaci (že se v budoucnu stane bohem), anebo si už dopředu domýšlet, že jižbohem je. První cesta <strong>ve</strong>de skutečně ke zbožštění, druhá k pošetilosti, k bláznovství.Ve starověkých výrazech se <strong>ve</strong>lmi často nalézají nedorozumění, nedopatření, protože sev naší přítomné době již nedělá rozdíl mezi různými stupni božských duchovních bytostí.Egyptský mudrc, který tehdy mluvil o božst<strong>ve</strong>ch, nemínil tím tedy snad jen jeden stupeňbožstev nebo Boha, nýbrž celou odstupňovanou řadu božských duchovních bytostí.Dionýsios Areopagités a také východní mudrci vždy rozeznávali následující stupněbožských duchovních bytostí. Mluvíme-li o Andělech (neboli o Dhyan-Chohans), je to stejné,neboť ti, kteří skutečně poznávají jednotu světové moudrosti, vědí, že to jsou jen různá jménapro jednu věc. Ale i v této říši je nutno opět rozlišovat.Bytosti, které jsou zpočátku neviditelné a stojí bezprostředně nad člověkem (tedy stojío stupeň výše než člověk), nazýváme v křesťanské esoterice Anděly, Angeloi, Posly, tj. Poslybožského duchovního světa.Ony bytosti, které stojí opět o stupeň výše (tedy o dva stupně výše než člověk), nazývámeArchanděly, Archangeloi neboli Duchy ohně.Bytosti, které prožívají svůj normální vývoj a stojí o stupeň výše než Archandělé, jsou onybytosti, jež nazýváme Duchy osobnosti, nebo Prapočátky, Prasilami, Archai.Tak máme tedy zatím tři stupně nad člověkem stojících bytostí. Všechny tyto tři druhybytostí prošly svým lidstvím, byly kdysi lidmi. Bytosti, které jsou dnes Anděly, nemají,pohlížíme-li na věc se stanoviska světových období, svoje lidství nikterak daleko za sebou;byly lidmi na Měsíci; tak, jako můžeme vli<strong>ve</strong>m zemských poměrů putovat coby lidé po Zemi,tak mohli Andělé <strong>ve</strong> svém lidském stupni obývat právě Měsíc.Archandělé prožívali svůj stupeň lidství na Slunci, a Archai, Prapočátkové, Duchové• 20
osobnosti, na dávném Saturnu.Tak vystoupily tedy tyto osobnosti od lidství po stupních výše a dnes tedy jsou vyššímibytostmi na vyšších stupních v hierarchii nežli člověk; když nyní vypočítáváme stupněsvětových říší v duchovním smyslu, můžeme prostě říci: Na Zemi máme viditelnou říšinerostů, rostlin, zvířat a říši lidskou; nyní pokračujme nahoru do neviditelna, do říše Andělů,Duchů ohně (neboli Archandělů), Prasil neboli Duchů osobnosti (neboli Archai).Zatím co tyto bytosti nyní vzhledem ke svému vnitřnímu vývoji a své bytostné podstatěpokročily vpřed a doslova se staly z lidí božstvy nebo božskými Posly (což je dokoncesprávným označením pro tyto bytosti), zatím co tyto bytosti tak vystoupily do duchovníhobytí, změnily se stavy planety, na které a pro kterou žily. Pohlížíme-li nazpět na dávný Saturn,na němž byli Archai lidmi, shledáváme, že ještě vyhlížel úplně jinak, než naše Země.Včera jsme mluvili o tom, že na naší Zemi rozeznáváme čtyři živly: zemi, vodu, vzducha oheň nebo teplo. Z prvně jmenovaných tří živlů nebylo na dávném Saturnu přítomno ještěnic. Z těchto čtyř živlů byl na starém Saturnu jen oheň nebo teplo. Dnešní materialistickýfilosof řekne: Ale vždyť s teplem se můžeme setkat jen u vnějších předmětů; mohou být teplápevná tělesa, může být teplá voda, ale nemůže být teplo samo o sobě. Právě toto se domnívámaterialistický filosof; ale není to pravda. Kdybyste dnešními smysly mohli pozorovat onenSaturn, jak by se vám jevil?Dejme tomu – učiňme si to jako hypotézu – že byste v dávné saturnské době letělisvětovým prostorem. Zde, kde byl starý Saturn (vyobrazení AA), byste nic neviděli; jednobyste však zjistili: Vždyť je zde teplo! Průlet Saturnem by vám připadal, jako kdybyste letělizahřátým prostorem např. pekařské pece. Nemohli byste snad cítit průvan, nemohli bysteplout, neboť zde ještě nebyl vzduch a voda; také byste se nemohli postavit, protože zde ještěnebyla země. Vaše ruka by se nemohla ničeho dotknout; celá koule byla jen a pouze teplem.Starý Saturn sestával z počátku výlučně ze živlu tepla nebo ohně.obr. *Bytí naší Země počalo <strong>ve</strong> své první metamorfóze jako oběžnice tepla. Z toho již můžemeusoudit, jak je správné, když např. starý Hérakleitos praví: Všechno vzniklo z ohně.Samozřejmě! Protože Země je jen proměněným dávným Saturnem, vzniklo také všechno naZemi z tohoto ohně. Byla to pravda, kterou měl Hérakleitos z dávných mystérií; což je takénaznačeno tím, že knihu, do níž tuto pravdu napsal, zasvětil bohyni v Efesu, že ji tam položilna oltář. To znamená, že si byl vědom, že za tuto moudrost vděčí mystériím, efeskýmmystériím, kde tato nauka o pravěkém ohňovém Saturnu byla ještě <strong>ve</strong> své ryzosti zvěstována.Z toho můžete nyní také poznat, že ony bytosti, které nazýváme Prapočátky, Archai,Duchy osobnosti, prožívaly své lidství <strong>ve</strong> zcela jiných poměrech, než člověk dnešní doby.Dnešní člověk má možnost přijmout do své tělesnosti (do své kostní a krevní soustavy) pevný,tekutý a plynný ži<strong>ve</strong>l. Člověk na Saturnu – duch osobnosti – si musel svoje celé tělo vytvářetz tepla, z ohně; a to také činil. Duch osobnosti měl na starém Saturnu jen tepelné, „ohňové“tělo; jeho tělo pozůstávalo tudíž jen z tepla.Včera jsem vám řekl, že teplo má dvě stránky. Na jedné straně je teplo vlastně vnímáno• 21
- Page 1 and 2: Rudolf SteinerDuchovní hierarchie
- Page 3 and 4: dozvukem, ohlasem této světové p
- Page 5 and 6: člověk touží, je strast“ - a
- Page 7 and 8: o duchovních obyvatelích těchto
- Page 9 and 10: Vidíme, jak světová pramoudrost
- Page 11 and 12: Nuže - řekněme tak - že se jí
- Page 13 and 14: možné. Vzduch sám není ničím
- Page 15 and 16: Uvažme nyní, jak nekonečně hlub
- Page 17 and 18: svými pouhými náladami mysli.Zde
- Page 19: III.Düsseldorf, 13. dubna 1909Na k
- Page 23 and 24: V tomto starém saturnském vývoji
- Page 25 and 26: přišli. Když byste přišli na j
- Page 27 and 28: Božská duchovnost světová:Trojj
- Page 29 and 30: vám již, že kdybyste tehdy mohli
- Page 31 and 32: pouze osobnost, vědomí „já“.
- Page 33 and 34: všelicos přesnějšího; dnes bl
- Page 35 and 36: pokračovat; budeme moci ponenáhlu
- Page 37 and 38: kruhem duchovních bytostí mimoř
- Page 39 and 40: zmizela a dozněla. Uvnitř této s
- Page 41 and 42: jiného, ač existují lidé, kteř
- Page 43 and 44: yl vybojován mezi těmito dvěma k
- Page 45 and 46: Pevný útvarnerostný.Tři říše
- Page 47 and 48: vlastně uchovávají paměť od je
- Page 49 and 50: jaká by naše sluneční soustava
- Page 51 and 52: pojmenováním.Nyní již velmi sna
- Page 53 and 54: odlišné vlastnosti pokožky u jed
- Page 55 and 56: VII.Düsseldorf, 16. dubna 1909Na z
- Page 57 and 58: organicky uspořádáno. Chceme-li
- Page 59 and 60: lemurskými lidmi jednotlivce, kte
- Page 61 and 62: Velcí vůdcové první poatlantsk
- Page 63 and 64: VIII.Düsseldorf, 17. dubna 1909V l
- Page 65 and 66: Tato podivuhodná hvězdná seskupe
- Page 67 and 68: Nyní však ponechme stranou, jak t
- Page 69 and 70: A nyní přicházíme dále, a muse
- Page 71 and 72:
Vodnář Štír, OrelZáklad astrá
- Page 73 and 74:
To, co dnes pozorujeme jako pohyb S
- Page 75 and 76:
co z kosmu, tj. z příslušných s
- Page 77 and 78:
pozůstává nejprve ještě ze sta
- Page 79 and 80:
vyvíjejí z bezmocných tvorů na
- Page 81 and 82:
tomu však i se samotnou Zemí, ba,
- Page 83 and 84:
Boha, Bůh koná skrze ně. Nemohly
- Page 85 and 86:
nyní následky jejich činů do li
- Page 87 and 88:
naprosto nic, aby nějakým nátlak
- Page 89 and 90:
Milí přátelé, vidíme, jak se p