Rudolf Steiner Duchovní hierarchie a jejich zrcadlení ve fyzickém ...

kruhem duchovních bytostí mimořádně vznešené přirozenosti. Nazýváme je ve smyslukřesťanské esoteriky Trůnové, Cherubové a Serafové. Jsou to dhyanické bytosti (podlevýchodní nauky).Položme si nyní otázku: Odkud pak přichází tento okruh vznešených bytostí?Všechno ve světě, všechno ve vesmíru se vyvinulo. A chceme-li si učinit představu o tomodkud tito Cherubové, Serafové a Trůnové přicházejí, pak učiníme dobře, jestliže se jednouvěnujeme nejprve naší vlastní sluneční soustavě a otážeme se: Co se vlastně jednou stanez naší sluneční soustavy?Nakresleme si krátce vývoj naší sluneční soustavy:obr45Víme, že její začátek je na dávném Saturnu. Starý Saturn se potom přeměnil v dávnéSlunce, které se poté přeměňuje ve starý Měsíc. V době, ve které se staré Slunce stáváMěsícem, nastává zvláštní vývoj. Tento Měsíc vychází poprvé ven ze Slunce a máme tedy nastarém Měsíci poprvé světové těleso, které je mimo Slunce. Slunce se může vyvíjet výše tím,že vyloučilo ze sebe to nejhrubší. A nyní se celá tato soustava vyvíjí v naši dnešní Zemi. NašeZemě může vzniknout tím, že se opětně kromě všeho ostatního ze Slunce vyloučí Měsíca Země jako hrubší substance a jako nositelé hrubších bytostí.Vývoj však pokračuje dále. Bytosti, které musejí bydlet odděleně na Zemi, které jsou zeSlunce doslova vyvrženy, tyto bytosti se vyvíjejí ve své odloučenosti od Slunce stále výšea výše. Musí projít ještě jedním stavem, stavem jupiterským. Tím však ponenáhlu dozrávajík opětnému sloučení se Sluncem. A až dojde k vývoji Venuše, pak všechny bytosti, které sepohybují na naší Zemi a zde žijí, budou doslova opětně přijaty do Slunce a Slunce samodosáhne vyššího stupně vývoje. A to právě tím, že všechny své bytosti, které ze sebevyloučilo, opětně vykoupí nazpět. A pak přijde vývoj vulkánský, nejvyšší stupeň vývoje našísoustavy. Neboť to je oněch sedm vývojových stupňů naší soustavy: Saturn, Slunce, Měsíc,Země, Jupiter, Venuše a Vulkán. Ve vulkánském vývoji jsou všechny ony bytosti, které vyšlyze skromných začátků saturnského bytí, v nejvyšší míře zduchovněny, nestaly se vespolek jenSluncem, nýbrž Nad-Sluncem. Vulkán je více než Slunce, a tím dosáhl zralosti k oběti,zralosti k tomu, aby se rozplynul.To je příští stupeň vývoje, že taková soustava, ve které z nějakého výchozího boduvznikne Slunce, je toto Slunce nejdříve slabé a musí vysadit (odloučit) svoje planety, aby sesamo mohlo dále vyvíjet. Zesílí, přijme opět svoje planety, stane se Vulkánem. A nyní se tocelé rozkládá a z vulkánské koule se pak utvoří dutá koule, stane se pak právě něčímpodobným, jako jsou tady sbory Trůnů, Cherubů a Serafů. Slunce se tedy rozloží ven dovesmíru, obětuje se, vyzáří svoji bytost; a tím se samo stane sborem takových bytostí, jakojsou Serafové, Cherubové a Trůnové; sborem, který pokračuje k novému tvoření ve vesmíru.Proč mohou Trůnové ze své podstaty poskytnout to, co Saturn potřebuje?Protože se k tomu připravili v dřívější soustavě takovými sedmi stavy, jaké prožívá naše• 37