Rudolf Steiner Duchovní hierarchie a jejich zrcadlení ve fyzickém ...

Velcí vůdcové první poatlantské doby neměli tedy pouze svoje fyzické, éterické a astrálnítělo, nýbrž uvnitř dlel Anděl. Tím mohli tito velcí vůdcové nahlížet do svých dřívějšíchinkarnací. To obyčejný člověk nemůže, protože se ještě nevyvinul až k svému duchovnímu„já“, k manasu; musí se nejprve sám stát Andělem. Tito vůdcové, zrození z obyčejnéhoobyvatelstva, nosili ve svém fyzickém, éterickém a astrálním těle andělskou bytost, která jeoduševňovala, pronikala. Jsou tedy opět májou, opět bytosti, které jsou něčím jiným než copředstavují na Zemi. A velcí vůdcové lidstva šerého dávnověku byli rozhodně něčím zcelajiným, než se zevně jevili. Byly to osobnosti, v nichž byl Anděl, a jenž jim vnukal, copotřebovali, aby byli učiteli a vůdci lidstva. Velcí zakladatelé a vůdci náboženství, to bylitakoví Anděly posedlí (zaujatí) lidé. Mluvili z nich Andělé.Líčit věci ve světě je jistě třeba v úplné pravidelnosti, však vývojové děje do sebezapadají. Co líčíme v takové dokonalé pravidelnosti, to se v takové úplné pravidelnosti takéneděje. Jistě, v hlavních rysech to platí, takže tedy v lemurské době mluvili prostřednictvímlidských bytostí Duchové osobnosti, Archeové, v atlantské době Archandělé, a v poatlantskédobě Andělé. Ale do poatlantské doby zasahují ještě i takové bytosti, které jsou až do svéhofyzického těla proniknuty Duchy osobnosti, přes to, že žijí v poatlantské době, jako žily kdysiv lemurské době ony bytosti, z nichž mluvili Duchové osobnosti. Mohou tedy existovatv poatlantské době lidé (protože lidstvo takové velké vůdce též potřebovalo), kteří majírozhodně charakterové znaky vnějších národů, a kteří však ještě, nosí v sobě Ducha osobnosti;kteří jsou zevním vtělením takového ducha. Potom jsou (v poatlantské době) i takoví lidé,kteří v sobě opět přechovávají Archanděla, merkurského ducha, který jejich fyzické a zejménaéterické tělo produševňuje.A konečně je třetí druh lidí, kteří jsou produševňováni, inspirováni ve svém fyzickém,éterickém a astrálním těle andělskou bytostí, z nichž tedy mluví Anděl. Ve smyslu východnínauky dostávají pak takové osobnosti lidstva opět zvláštní jména. Lidská osobnost, která jevlastně zevně člověkem naší poatlantské doby, která však v sobě přechovává Duchaosobnosti, která je až do svého fyzického těla produševňována Duchem osobnosti, takovábytost je ve východní nauce označována jménem Dhjáni-Buddha. Dhyani-Buddha je tedypovšechný název pro lidské individuality, které jsou až do svého fyzického tělaproduševňovány Duchem osobnosti.Ony osobnosti, které jsou až do svého éterického těla oduševňovány, které v soběpřechovávají Archanděla v poatlantské době, jsou nazývány jménem Bódhi-Sattva.A ti, kteří v sobě chovají Anděla, kteří jsou tedy produševňováni ve svém fyzickém,éterickém a astrálním těle, jsou nazýváni lidskými Buddhy.Máme tedy tři stupně: Dhjáni-Buddhy, Bódhi-Sattvy a lidské Buddhy. To je ta pravánauka Buddhů o třídách a kategoriích Buddhů, na něž musíme pohlížet v souvislosti sezpůsobem využívání hierarchií. To je to podivuhodné, s čím se zde setkáváme, kdyžpohlížíme nazpět na dřívější nevyvinuté lidi. Mezi těmito lidmi nacházíme takové, jimižvlastně vznešené hierarchie mluví z kosmu dolů do naší planety, a že teprve poznenáhluduchové horních hierarchií, kteří působili již před vznikem naší Země, propouštějí lidi, kteřízde dole bydlí, lidi na planetě propouštějí v té míře, jak dozrávají. A hledíme zde do nesmírnémoudrosti. A mimořádně důležité je, že tuto moudrost chápeme právě v tom smyslu, v jakémjí bylo vyučováno v dávných dobách, kdy bylo lidstvo vyučováno světové pramoudrosti.• 61