Jestliže tedy slyšíme o bytostech Buddhů (a <strong>ve</strong> východní nauce se nemluví jen o jednomBuddhovi, nýbrž o mnohých, mezi nimiž přirozeně jsou opět různé stupně dokonalosti), pak simůžeme povšimnout, že Buddha putuje po Zemi. Ale v pozadí za Buddhou přišel ještěBódhi-Sattva a dokonce Dhjáni-Buddha.Mohlo by tomu však být nyní i tak, že např. Dhjáni-Buddha a Bódhi-Sattva nesestoupilivůbec dolů až k produševnění fyzického těla, nýbrž že Bódhi-Sattva sestoupil jenk oduševnění těla éterického, takže můžeme tušit bytost, která nejde tak daleko, abyproduševnila a inspirovala i fyzické tělo člověka, nýbrž jen tělo éterické. Zde se však můžestát, že takový Bodhi-Satva, který tedy není fyzicky vůbec viditelný (neboť objevuje-li se jenv éterickém těle, není fyzicky viditelný a takoví Bodhi-Satvové, kteří nebyli fyzicky viditelní,zde rozhodně byli), že takový Bodhi-Satva může jako vyšší bytost opět obzvláště inspirovatlidského Buddhu. Máme tudíž lidského Buddhu, který je již inspirován andělskou bytostí,který je však <strong>ve</strong> svém éterickém těle ještě inspirován bytostí archandělskou.Podstatné je, že zde nahlížíme do podivuhodné složitosti lidské bytosti. A mnohéindividualitě dřívější doby, k níž pohlížíme nazpět, rozumíme vlastně jen tehdy, když jichápeme jako shromaždiště různých bytostí, které se vyžívají a ohlašují prostřednictvímčlověka. Neboť skutečně v mnoha obdobích nebyl dostatek <strong>ve</strong>lkých lidí, kteří měli působit.Potom musí mnohdy jediná osobnost být produševněna a oduševněna nejrůznějšímiindividualitami vyšší <strong>hierarchie</strong>. A mnohdy, jestliže máme před sebou nějakou osobnost,nemluví k nám jejím prostřednictvím jen obyvatelstvo Merkuru, nýbrž mluví k námindividuality Merkuru a Venuše.Podí<strong>ve</strong>jte se, to jsou tedy pojmy, které nás <strong>ve</strong>dou k porozumění lidskému vývoji, takžepoznáváme osobnosti v <strong>jejich</strong> pravé podobě, zatím co tyto, stojí-li před námi jako fyzičtí lidé,jsou vlastně pouze májou.Zítra započneme tím, že se pokusíme pochopit jednotlivou fyzickou planetu, o níž jsmedosud uvažovali jen jako o hranici, že se ji pokusíme pochopit v jejím vzniku, abychom ji pakmohli pochopit jako bydliště pro příslušné bytosti.• 62
VIII.Düsseldorf, 17. dubna 1909V líčení vyšších bytostí a <strong>jejich</strong> vztahů k naší světové a sluneční soustavě se dnesdostáváme ke kapitole, která vlastně náleží k oněm kapitolám, které pro dnešního člověka,poučujícího se o světě a o jeho poměrech z obyčejné populární vědy, musí být obzvlášťzarážející; neboť je nutno dotknout se oblastí, o kterých si moderní vědec nemůže naprostonic představit. To přirozeně nespočívá na vzájemnosti; nýbrž ten, kdo stojí pevně na půděokultismu, může ze svého hlediska <strong>ve</strong>skrze přehlédnout skutečnosti moderní vědy. Nelze najítrozpor mezi tím, co bylo řečeno v těchto přednáškách a mezi skutečnostmi moderní vědy; alezjednat soulad někdy není přirozeně tak snadné. Ti z vás, kteří mají trpělivost a postupně všesledují, uvidí již, jak se jednotlivé věci spojují <strong>ve</strong> <strong>ve</strong>lký celek.Při této příležitosti je možno říci, že <strong>ve</strong>lká část z toho, co zde v těchto přednáškách budeřečeno, bylo osvětleno z jiné strany – např. v přednáškovém cyklu stuttgartském (Svět, Zeměa člověk), lipském (Egyptské mýty a mystéria), atp.; kdo tyto cykly chápe zevně a porovnáváje, může skutečně najít nějaký rozpor mezi tou či onou výpovědí. To plyne jen a jen z toho, žemým úkolem je v těchto přednáškách nemluvit o spekulativních teoriích, nýbržo skutečnostech jasnovidného vědomí; a opravdu skutečnosti se přirozeně vyjímají jinak,jsou-li osvětlovány z jedné strany, než když je pozorujeme ze strany druhé.Např. strom, který namalujeme z jedné strany, se bude vyjímat jinak, než když jejnamalujeme ze strany druhé, a přece je to jeden a týž strom. Tak je tomu i s líčenímduchovních skutečností, jestliže jsou osvětlovány z různých stran. Ovšem, vyjdeme-liz několika pojmů z nichž zkonstruujeme soustavu, pak je snadné již předem vytyčit abstraktnísoustavu; ale my pracujeme zdola, a harmonická jednota vyplyne pak jako koruna. Přikaždém výroku je však obzvláště nutno uvážit, v jakém smyslu a v jakém směru byl učiněn.Je-li např. v nějakém populárním díle řečeno, že vzduch a plyn na Jupiteru musí být tak hustéjako dehet nebo med, je to z pozice duchovní vědy v jistém ohledu dokonce grotesknípředstava; slovní obrat, jehož jsem použil, měl naznačit grotesknost věci – pak lze zestanoviska dnešní vědy jistě říci: Což nevíš, že dnes fyzika do<strong>ve</strong>de vyrobit vzduch v takhustém stavu, jako je med nebo dehet? Jistě to je pro vědu samozřejmou věcí; ale na tomnesejde, neboť tímto směrem naši úvahu ne<strong>ve</strong>deme. To, co věda nazývá vzduchem, jistě můžebýt tím způsobem zhuštěno, ale pro duchovně vědecké pozorování to není vůbec nic jiného,než jiný případ pro to, že vodu lze učinit tak tvrdou jako kámen, tedy že vodu lze proměnitv led. Jistě, že je led vodou, ale jde o to, zda věci pozorujeme živě v <strong>jejich</strong> funkcích nebov mrtvém smyslu dnešní vědy. Že led je vodou, je samozřejmé; ale kdybychom poradiliněkomu, kdo je zvyklý po celý rok pohánět svůj mlýn vodou, aby jej poháněl ledem, co bynám pak řekl?Nezáleží tedy na abstraktní představě, že led je vodou, nýbrž na tom, abychom rozuměli<strong>ve</strong>smíru v jeho činnosti. Zde musí vládnout zcela jiná hlediska, než při abstraktnímzabýváním se čistě látkovou přeměnou (hustotou). Právě tak, jako nemůžeme ledem pohánětmlýny, nemůžeme přirozeně vdechovat vzduch, který je tak hustý jako med nebo dehet.A v tomto uvažování spočívá klíč duchovní vědy. Neboť nepozorujeme světové koulezpůsobem, jak se dnes pozorují, jako hmotné hroudy určité <strong>ve</strong>likosti, které se zde <strong>ve</strong> světovém• 63
- Page 1 and 2:
Rudolf SteinerDuchovní hierarchie
- Page 3 and 4:
dozvukem, ohlasem této světové p
- Page 5 and 6:
člověk touží, je strast“ - a
- Page 7 and 8:
o duchovních obyvatelích těchto
- Page 9 and 10:
Vidíme, jak světová pramoudrost
- Page 11 and 12: Nuže - řekněme tak - že se jí
- Page 13 and 14: možné. Vzduch sám není ničím
- Page 15 and 16: Uvažme nyní, jak nekonečně hlub
- Page 17 and 18: svými pouhými náladami mysli.Zde
- Page 19 and 20: III.Düsseldorf, 13. dubna 1909Na k
- Page 21 and 22: osobnosti, na dávném Saturnu.Tak
- Page 23 and 24: V tomto starém saturnském vývoji
- Page 25 and 26: přišli. Když byste přišli na j
- Page 27 and 28: Božská duchovnost světová:Trojj
- Page 29 and 30: vám již, že kdybyste tehdy mohli
- Page 31 and 32: pouze osobnost, vědomí „já“.
- Page 33 and 34: všelicos přesnějšího; dnes bl
- Page 35 and 36: pokračovat; budeme moci ponenáhlu
- Page 37 and 38: kruhem duchovních bytostí mimoř
- Page 39 and 40: zmizela a dozněla. Uvnitř této s
- Page 41 and 42: jiného, ač existují lidé, kteř
- Page 43 and 44: yl vybojován mezi těmito dvěma k
- Page 45 and 46: Pevný útvarnerostný.Tři říše
- Page 47 and 48: vlastně uchovávají paměť od je
- Page 49 and 50: jaká by naše sluneční soustava
- Page 51 and 52: pojmenováním.Nyní již velmi sna
- Page 53 and 54: odlišné vlastnosti pokožky u jed
- Page 55 and 56: VII.Düsseldorf, 16. dubna 1909Na z
- Page 57 and 58: organicky uspořádáno. Chceme-li
- Page 59 and 60: lemurskými lidmi jednotlivce, kte
- Page 61: Velcí vůdcové první poatlantsk
- Page 65 and 66: Tato podivuhodná hvězdná seskupe
- Page 67 and 68: Nyní však ponechme stranou, jak t
- Page 69 and 70: A nyní přicházíme dále, a muse
- Page 71 and 72: Vodnář Štír, OrelZáklad astrá
- Page 73 and 74: To, co dnes pozorujeme jako pohyb S
- Page 75 and 76: co z kosmu, tj. z příslušných s
- Page 77 and 78: pozůstává nejprve ještě ze sta
- Page 79 and 80: vyvíjejí z bezmocných tvorů na
- Page 81 and 82: tomu však i se samotnou Zemí, ba,
- Page 83 and 84: Boha, Bůh koná skrze ně. Nemohly
- Page 85 and 86: nyní následky jejich činů do li
- Page 87 and 88: naprosto nic, aby nějakým nátlak
- Page 89 and 90: Milí přátelé, vidíme, jak se p