a nakonec se zde kryjí na místě, kde jsou ze světového prostoru usmrcovány. Tuto smrtícíránu, kterou život dávného Slunce dostává ze světového prostoru, pociťovali lidé jako bodnutí„Štíra“. Proto byla tato oblast, jelikož záro<strong>ve</strong>ň usmrcuje, nazvána oblastí Štíra. Tak vidíme natomto místě nejen souhvězdí, jež probouzí mrtvou látku k životu: Orla, ale i souhvězdívysílající síly usmrcující: souhvězdí Štíra.Můžeme tedy říci: V souhvězdí Lva jsou <strong>ve</strong> zvěrokruhu ony síly, které původní životfyzické lidské vlohy při<strong>ve</strong>dly ke klidu; v oblasti Štíra jsou ony síly, které jsou schopny životjako takový usmrcovat. Souvislost s dnešními jinak utvářenými poměry ještě poznáme; ale tose může dít jen postupně. Přes původní poměry je totiž položena hustá mája, hustý závoj.Jděme nyní dále. Další poměry nemusíme již tak zevrubně rozebírat, neboť jsme již vidělismysl těchto označení, celého postupu. Jen jedno musí být ještě připomenuto:Jakým tělesem je vlastně Saturn?Je tepelným tělesem. Pohlížíte-li na Saturn, jste na zcela nesprávné cestě, domníváte-li se,že je tělesem, jež můžete srovnat s jinými světovými tělesy, třeba s Jupiterem nebo Marsem.To, co se tam nachází, není vskutku nic jiného, než tepelný prostor. A že jej vidíte právě tak,jak jej vidíte, má příčinu v tom, že je možné na něj pohlížet skrze světelný prostor.Představte si, jak vypadá něco, nač se díváte jako na neosvětlené skrze prosvětlenýprostor. Vyhlíží to modravě. Můžete to studovat při plamenu obyčejné svíčky; tato se jevíuprostřed modrou a kolem dokola je jakási světelná zář. Vždycky, když se díváme na něcotemného skrze něco osvětlené, jeví se to modře. Říkám to vědomě; vím, že se ocitámv nebezpečí, že vyslovuji proti celé mechanické optice novější doby „nesmysl“. Ale tento„nesmysl“ je nyní opět správným. Dnešní fyzika neví, proč se celý nebeský prostor zdá býtmodrým. Zdá se být modrým proto, že je temný, černý, a že jej vidíme skrz prosvětlenýprostor.Všechno temné, viděno skrze prosvětlené, působí modře. Proto se také Saturn, když jejpozorujeme, jeví jako poněkud modravé světové těleso.Věci, které se zde pronášejí, se úplně shodují se skutečnostmi vědy, neshodují se pouzes fantastickými teoriemi, jež jsou vymyšleny. Zašli bychom bohužel příliš daleko, kdybychvám ukázal, jak vzniká takzvaná tvorba kruhů – prstenců na Saturnu také z tohoto hlediska,protože máme právě u Saturnu co činit s neutrální tepelnou vrstvou, s duševní tepelnouvrstvou a fyzicky vnímatelnou tepelnou vrstvou. Tak vzniká z pozorování těchto různýchvrstev skrze osvětlený prostor klam, jako bychom měli plynovou kouli, která by bylaobklopena určitým prachovým kruhem – prstencem. Jde zde jen o optický úkaz: Saturn jei dnes ještě tělesem pozůstávajícím pouze z tepelné substance.Tyto věci je přirozeně možno říci jen v takové souvislosti, jako je dnešní; jinak by jimnebylo možno porozumět. O každém Saturnu je tedy nutno mluvit tak, že <strong>ve</strong> své podstatěpozůstává z tepelné podstaty a že vše na Saturnu je nutno vysvětlovat tímto způsobem. KaždýJupiter, který není ničím jiným, než stupněm Slunce, je útvarem pozůstávajícím v podstatěz plynu a tepla. Tak je tomu i u dnešního Jupitera, který je opakováním starého Jupitera.Přirozeně, že se prostorové poměry poněkud mění. Dnešní Jupiter také nestojí na témže místějako dřívější, ale v podstatě je tomu tak.• 68
A nyní přicházíme dále, a museli bychom tímtéž způsobem vysvětlit Mars. Muselibychom jej vysvětlit jako kouli ochlazenou z <strong>ve</strong>liké koule až k vodnatosti, a museli bychomnakonec vidět, jak ze všeobecné, <strong>ve</strong>lmi řídké vody se na jednom místě odlučuje zhuštěnávodní koule. Opětně vzniká tak, že všechny ty jednotlivé vodní koule, které v okruhu vznikají,jsou nakonec na jednom určitém místě zadržovány. Právě tak, jako je na Saturnu zabržděnpohyb L<strong>ve</strong>m, jako je na Jupiteru způsobována smrt Štírem, tak jsou na Marsu zadržovány tytovodní koule; přirozeně je to na Marsu v jednotlivostech poněkud jiné nežli u Jupiteraa Saturnu. Dnešní Mars je tedy opakováním starého Měsíce. Stojí na témže místě, kam ažsahal dávný Měsíc. Je to druhý kus dávného Měsíce; první kus je náš Měsíc, který je struskou;co zůstalo živé, co představuje druhý pól, zůstalo při opakování v dnešním Marsu.Mluvíme-li o Marsu jako o třetím stavu našeho planetárního vývoje, souhlasí tento stav sesta<strong>ve</strong>m starého Měsíce. Mars je tedy v podstatě vodním tělesem. A na tomto dávném Měsícinebo dávném Marsu bylo člověku včleněno astrální tělo, t. j. první (počáteční) vědomí.A tento člověk vzhledem ke svému tělu pozůstával ze substance martovské nebo měsíčnívody. Právě tak, jako bylo dnes vybudováno lidské tělo ze substance země, bylo tehdy lidskétělo vybudováno z ohně, vzduchu a vody. Podle nejhustší substance byste tehdy mohličlověka nazvat vodním člověkem. Stal se jím hlavně tím, že mu bylo vočkováno astrální tělo.Nebyl to ještě člověk nadaný jástvím, ale člověk nadaný astralitou. Událo se to, když byl najednom místě k tomu opět dán podnět. Po pohybu v okruhu došlo k návratu na tentýž bod,odkud se vyšlo. Zde byla <strong>ve</strong> zvěrokruhu oblast, kterou označujeme jako vodního člověka,jako Vodnáře. Ve Vodnáři spatřujeme tedy znamení zvěrokruhu, které člověku na starémMěsíci nebo starém Marsu přineslo vědomí po jednom otočení.A nyní již přikročíme k Zemi.Země je čtvrtým vývojovým sta<strong>ve</strong>m (manvantarou) vývoje. Opakují se tři dřívější stavy:tvoří se Saturn; utváří se Slunce a zanechává pozadu Jupitera, který je opakováním Slunce;tvoří se Měsíc; zanechává pozadu Mars; a nakonec vzniká Země s tím, co jsem popsal,s oddělením se Slunce a s oním kusem, který se odděluje jako měsíční struska. – Víte, žeprvní vloha k jáství se uskutečnila <strong>ve</strong> staré lemurské době, kdy nynější Měsíc vystoupil zeZemě. K tomu mohlo dojít jen tím, že byl opět z okruhu dán k tomu podnět, že se uskutečnilootočení. K čemu byl dán popud (k přijmutí jáství v prvním stupni), to pak uzrálo, když seuskutečnilo jedno otočení.To se odehrálo <strong>ve</strong> staré lemurské době. A tehdy bylo nutno ukázat na ono místozvěrokruhu, které dnes označujeme jménem Býka, a to z toho důvodu, že člověk v době, kdybyla tvořena tato pojmenování, <strong>ve</strong>lmi názorně a <strong>ve</strong>lmi konkrétně cítil (vnímal). Toto označenívzniklo v podstatě v egyptské tajné nauce, v chaldejské esoterní nauce. Tam byl původ tohotooznačení a s věděním o pravém významu tohoto slova se setkáváme již jen u skutečnýchesoterních nauk.Nejprvnější vloha k „já-jsem“ vyjadřuje se v řeči, v tónu; ale všechna tvorba tónů, tvorbahlasu, je v jistém vztahu, o němž se zde nebudeme zmiňovat, který zná však každý okultistaa jenž může být sledován někdy v důvěrnějších přednáškách. Je <strong>ve</strong> zcela určitém vztahuk rozplozovacím dějům, což můžete poznat ze skutečnosti, že se u mužského pohlavídostavuje s pohlavní zralostí přeměna hlasu. Zde je skrytá souvislost.• 69
- Page 1 and 2:
Rudolf SteinerDuchovní hierarchie
- Page 3 and 4:
dozvukem, ohlasem této světové p
- Page 5 and 6:
člověk touží, je strast“ - a
- Page 7 and 8:
o duchovních obyvatelích těchto
- Page 9 and 10:
Vidíme, jak světová pramoudrost
- Page 11 and 12:
Nuže - řekněme tak - že se jí
- Page 13 and 14:
možné. Vzduch sám není ničím
- Page 15 and 16:
Uvažme nyní, jak nekonečně hlub
- Page 17 and 18: svými pouhými náladami mysli.Zde
- Page 19 and 20: III.Düsseldorf, 13. dubna 1909Na k
- Page 21 and 22: osobnosti, na dávném Saturnu.Tak
- Page 23 and 24: V tomto starém saturnském vývoji
- Page 25 and 26: přišli. Když byste přišli na j
- Page 27 and 28: Božská duchovnost světová:Trojj
- Page 29 and 30: vám již, že kdybyste tehdy mohli
- Page 31 and 32: pouze osobnost, vědomí „já“.
- Page 33 and 34: všelicos přesnějšího; dnes bl
- Page 35 and 36: pokračovat; budeme moci ponenáhlu
- Page 37 and 38: kruhem duchovních bytostí mimoř
- Page 39 and 40: zmizela a dozněla. Uvnitř této s
- Page 41 and 42: jiného, ač existují lidé, kteř
- Page 43 and 44: yl vybojován mezi těmito dvěma k
- Page 45 and 46: Pevný útvarnerostný.Tři říše
- Page 47 and 48: vlastně uchovávají paměť od je
- Page 49 and 50: jaká by naše sluneční soustava
- Page 51 and 52: pojmenováním.Nyní již velmi sna
- Page 53 and 54: odlišné vlastnosti pokožky u jed
- Page 55 and 56: VII.Düsseldorf, 16. dubna 1909Na z
- Page 57 and 58: organicky uspořádáno. Chceme-li
- Page 59 and 60: lemurskými lidmi jednotlivce, kte
- Page 61 and 62: Velcí vůdcové první poatlantsk
- Page 63 and 64: VIII.Düsseldorf, 17. dubna 1909V l
- Page 65 and 66: Tato podivuhodná hvězdná seskupe
- Page 67: Nyní však ponechme stranou, jak t
- Page 71 and 72: Vodnář Štír, OrelZáklad astrá
- Page 73 and 74: To, co dnes pozorujeme jako pohyb S
- Page 75 and 76: co z kosmu, tj. z příslušných s
- Page 77 and 78: pozůstává nejprve ještě ze sta
- Page 79 and 80: vyvíjejí z bezmocných tvorů na
- Page 81 and 82: tomu však i se samotnou Zemí, ba,
- Page 83 and 84: Boha, Bůh koná skrze ně. Nemohly
- Page 85 and 86: nyní následky jejich činů do li
- Page 87 and 88: naprosto nic, aby nějakým nátlak
- Page 89 and 90: Milí přátelé, vidíme, jak se p