Rudolf Steiner Duchovní hierarchie a jejich zrcadlení ve fyzickém ...

tak rozpuštěny, jak byly souborně zbudovány.Tak se vyplňuje karma první poloviny evoluce v polovině druhé. V druhé poloviněevoluce je ponenáhlu odbouráváno to, co bylo v první polovině vybudováno. Vznik světa jevytvářením karmy; zánik světa v nejobsáhlejším slova smyslu není ničím jiným, než utrpenímkarmy a také jejím vyrovnáním. Tak je to ve velkém, ale též v malém, u každé oběžnice.Neboť každá planeta věrně zrcadlí poměry ve velkém.I u národa můžete spatřit tentýž postup. Představte si nějaký národ, postupující vzhůru vesvém vývoji, v mládí, plný činorodé síly, plný energie; představte si tento národ, jak ze seberodí, jedno údobí po druhém, nejrozmanitější prvky kultury a vzdělanosti. To vše musí dospětk jistému vrcholu; ale když se to vše nashromáždí, shromažďuje se také karma národa. Právětak, jako se při saturnském vývoji hromadí karma tak, že je nutno počítat s tím, co vzniklo, takse hromadí karma i u národa, zatímco je budována kultura. Tato karma je právě ve svémnejvyšším bodě, ve své nejvyšší míře přítomna tam, kde národ ze sebe zrodil původní,elementární síly.Nyní jsme viděli, že všude jsou vedoucí bytosti. U Země jsme viděli, jak sestupují vyššíduchovní bytosti – Andělé, Archandělé, Prasíly – a jak tam, kde si lidstvo samo ještě nemůžepomoci kupředu, ho vedou a řídí až k jisté výši. Jsou to bytosti duchovních hierarchií, kterév dřívějších dobách dospěly ke svému dokončení a zralosti. Je-li však této výše dosaženo,jestliže duchové, kteří sestupují z nebeských výšin, aby vedli národy dosáhli svého cíle, pakse musí jiné duchovní bytosti stát vůdčími, řídícími bytostmi příslušných národů.Mají-li národy ještě jistým způsobem stoupat přes svůj vrchol, pak se musí vedoucíosobnosti dobrovolně ujmout úkolu, aby byly nositeli vyšších duchovních bytostí; jen tak jemožné, aby to, co bylo v původním plánu, bylo o jistý stupeň překročeno, dále vedeno. Jednose však v tomto případě musí stát: Ti, kteří tu sestupují do oněch bytostí, které mají být vůdcinárodů, kteří po jistou dobu mají pokračovat, dále vést kulturu, musí, protože se karmanahromadila, vzít tuto karmu na sebe. To je onen významný zákon o převzetí karmy národůa plemen na sebe. Od jistého časového bodu musí vedoucí osobnosti karmu národů neboplemen nést v sobě, musí ji v jistém ohledu převzít. Podstatné je např. to, že takovéindividuality, jakou byl např. Hermes, musely převzít to, co spočívalo v karmě jejich národa,co se do té doby v jistém stupni nahromadilo. Tyto věci jsou na té které oběžnici zrcadlovýmiobrazy velkých kosmických dějů.Avšak takovéto zrcadlové obrazy máme ještě dále. Viděli jsme, jak se Trůnové stali Trůnyjen tím, že se mohli stát z tvorů tvůrci, že ze stavu přijímání dospěli ke stavu dávání. Řeklijsme: Trůnové také kdysi v jiných světových soustavách prožili svůj vývoj, dospěli takdaleko, že mohli dávat vytékat svojí substancialitě. To je právě vyšší stupeň vývoje, že lzedávat, že se lze obětovat, a ne sám sklízet, co je v kosmu. K tomu dochází opět v zrcadlovémobraze u člověka. Jaký je vlastně tento vývoj člověka?Podívejme se v duchu nazpět atlantskou dobou, lemurskou dobou, a pohleďme vpřed!Člověku se dostává těla fyzického, éterického, astrálního a „já“, a pak vidíme opět zpětnoupráci z lidského „já„ na ostatních článcích: přetváření těla astrálního, éterického a fyzickéhov manas, buddhi, átman (v duchovní „já„, životního ducha a duchovního člověka). Světovápramoudrost všech věků učila, že člověk přetváří svoje astrální tělo tak, že toto astrální tělo• 76