Rudolf Steiner Duchovní hierarchie a jejich zrcadlení ve fyzickém ...

vám již, že kdybyste tehdy mohli podniknout cestu světovým prostorem, viděli byste dávnéSlunce, jak vám z dáli září vstříc světlem. V nitru starého Slunce byste vnímali různé plynovéproudy jako proces dýchání celého slunečního tělesa.Postavme si nyní před svoji duši tento dávný Saturn, toto dávné Slunce. Viděli jsme, žev obou těchto planetárních tělesech vládne život a ruch, že se zde něco děje. Mohli jsme starýSaturn popsat tak, že se na něm tyto vejčité formy nově utvářejí a opět rozpouštějí s výjimkouzbytků, které zůstávají. Proto by si ten, kdo pozoruje toto vnitřní dění starého Saturnu řekl:Vlastně je tento starý Saturn jedinou živou bytostí. Je tomu skutečně tak, jako kdyby bylnaprosto živou bytostí. On žije; žije v sobě samém; vytváří ze svého vlastního života neustáleformy atd., atd. A ještě ve větším měřítku je tomu tak u starého Slunce. Toto se jeví jakosoubor ve střídavých stavech slunečního dne a sluneční noci, ve vdechnutí a vydechnutísvětla. To vše by – kdyby to mohlo být pozorováno – dávalo dojem nikoli mrtvých, aleživotem naplněných světových těles.Vše, co žije, co je potom vůbec takto činno, je vnitřně oživeno v dění, poněvadž tentopohyb vedou a řídí duchovní bytosti. Řekli jsme, že Duchové osobnosti svojí myšlenkovousilou vytvářejí vejčité podoby.Ano, milí přátelé, abychom to však pochopili, musí zde nejprve existovat něco, z čehomůže být brána látka pro tyto vejčité formy.Látka nemůže být vytvořena Duchy osobnosti, Prapočátky neboli Archai. To první, co simusíme postavit před duši je to, že zde musí existovat něco, co poskytuje látku, tedynediferencované, nerozrůzněné teplo, oheň sám. Duchové osobnosti jsou jen těmi, kdo jiformují, utvářejí. Ale teplo musí nejprve přijmout odjinud. Odkud přijímá pak celý saturnskýsvět (tedy především Duchové osobnosti) tuto tepelnou látku, tepelný neboli ohňový živel?Ten přichází nyní od podstatně vyšších duchů, od duchovních bytostí, které svůj stupeňlidství mají již tak daleko za sebou, že na dávném Saturnu už dávno byli nad tímto stupněmlidství.Chceme-li si učinit představu o takových vznešených bytostech, kterých bylo třeba, abyposkytly tepelný oheň starého Saturnu, musíme si jako pro přirovnání postavit před duši vývojčlověka samého, neboť člověk bude přece také jednou božskou bytostí.Víme, že dnešní člověk tak, jak před námi stojí, pozůstává ze čtyř článků lidsképřirozenosti, o kterých jsme se často zmiňovali, které však jsou klíčem k veškeré duchovnívědě (tedy že člověk pozůstává z těla fyzického, éterického, astrálního a „já“). Víme pak, žese člověk dále vyvíjí; že toto „já“ pracuje z nitra ven, že přetváří nejprve tělo astrální, aby jepřivedlo zcela pod nadvládu „já“. Jestliže je nyní toto astrální tělo natolik přetvořeno, že „já“je má plně v moci, pak říkáme: Toto astrální tělo se stalo takovým, že v sobě obsahujeduchovní „já“ neboli manas. Tedy astrální tělo ovládané „já“ je duchovní „já“ neboli manas.Právě tak je tomu s tělem éterickým. Pracuje-li „já“ ještě významněji, pak překonávái vzpírající se síly těla éterického, a přeměněné tělo éterické je potom „životním duchem“neboli buddhi. A konečně, stane-li se „já“ pánem nad fyzickým tělem, jestliže překonánejsilněji se vzpírající síly, síly fyzického těla, pak má člověk v sobě také „duchovníhočlověka“ neboli átman. Máme tedy potom sedmičlánkovou bytost člověka, který svoje fyzickétělo přeměnil v átman neboli duchovního člověka. Směrem navenek se fyzické tělo jeví jako• 29