Rudolf Steiner Duchovní hierarchie a jejich zrcadlení ve fyzickém ...

všechno ostatní je nahoře ve světě ducha. Takové fyzické tělo může žít jen v ohni. Jenv plamenech ohně můžeme vnímat fyzické tělo Prasil. Vidíte-li vyšlehnout oheň blesku, paksi můžete pokaždé říci: V tomto blesku je něco z těla Prasil, Archeů; avšak nahořev duchovním světě najdu jasnovidně duchovní protějšek, jenž je v tomto případě oddělen odfyzického těla.Právě u těchto Archeů, Prapočátků neboli Duchů osobnosti si může jasnovidná schopnostučinit věc poměrně prostou. Představme si, že tito Duchové osobnosti jsou v oblasti, kterásahá až k astronomickému Merkuru, t. j. až k Venuši ve smyslu mystérií. Dejme tomu, ženěkdo dospěl tak daleko, že může pozorovat, co se nahoře na Merkuru vyvíjí. Takový člověkmůže pak vnímat tyto velmi vyvinuté bytosti, tyto Duchy osobnosti. Když obrátí jasnovidněsvůj pohled vzhůru k Venuši, aby tam nahoře pozoroval shromáždění Duchů osobnosti, a pakvidí v mracích zášleh blesku, pak vidí v tomto blesku zrcadlící se Duchy osobnosti, neboťv něm mají své tělo.Tím potom dospíváme vzhůru k vyšším duchovním bytostem, které dosahují až k hraniciSlunce. Dnes nás zajímají ony Exusiai, Mocnosti; zdůrazňuji, že jejich provádějícími orgányjsou bytosti Venuše a Merkuru – bytosti Venuše, které mají své fyzické tělo v ohni, bytostiMerkuru, které mají svoje fyzické tělo v ohni a větru. Přeložte si to tak, že si řeknete: Onybytosti, které žijí ve Slunci, činí svými podřízenými orgány duchy Venuše v plamenech ohněa duchy Merkuru v burácení větru. „A Bůh činí plameny ohně svými služebníky a větrysvými posly.“ – Přečtěte si to! – Takové věci v náboženských dokladech jsou rozhodněvytěženy z duchovních skutečností a shodují se s pozorováním jasnovidné schopnosti.xxxxxxxxxxxxxxxxxxxViděli jsme tedy, že s naším vlastním bytí, jsou spjaty nejprve tyto tři nad námi stojícíhierarchie. Člověk je onou bytostí, jakou je – tím, že se mu dostalo něčeho z pevné hmoty, odzemě. To jej činí tak odděleným od ostatních bytostí, to jej činí soudržnou, z jednotlivýchčlánků pozůstávající bytostí. Člověk byl na Měsíci také ještě takovou bytostí, jako ostatníbytosti; zde prošel přeměnami, jaké tvoří právě vodní masy, ve kterých máme před sebouneustále se měnící tělesnost. Teprve na Zemi byl člověk pojat, uzavřen do své pokožky a tvořínyní uzavřenou bytost, takže můžeme říci: Člověk sestává z fyzického, éterického, astrálníhotěla a z „já“. Tato uzavřenost není celkem ještě nikterak dávná.Jdeme-li nazpět do staré atlantské doby, setkáváme se ještě v prvním věku této dobys člověkem, který ještě v sobě necítil úplně své „já“, který ještě čekal na úplné přijetí svého„já“. A kdybychom šli ještě dále nazpět v zemském vývoji, museli bychom říci: Co zde dolena Zemi máme z člověka, to pozůstává zatím jen z těla fyzického, z těla éterického a tělaastrálního. A jdete-li nazpět do lemurské doby, najdete dole na Zemi člověka, který již nemádole svým způsobem tělo fyzické, éterické a astrální, jak mají dole i Andělé. Od doby, kdyčlověk přijímá jáství, po celou atlantskou dobu nastává sjednocení. Tedy v lemurské doběputují po Zemi lidé, kteří mají jen fyzické, éterické a astrální tělo. To však nejsou lidé, kteřív dnešním smyslu myslí, kteří se v dnešním smyslu mohou lidsky vyvíjet.A nyní děje se na naší Zemi něco nadmíru pozoruhodného. Tito lidé, kteří zde v lemurskédobě putují kolem a mají jen fyzické, éterické a astrální tělo, nemohou si sami pomoci;nevyznají se na Zemi, nevědí, co mají na Zemi činit. K těmto bytostem sestupují nyní dolůz oblasti nebes nejprve obyvatelé Venuše, kteří (protože mají vztah k fyzickému tělu) mohouprávě tím fyzické tělo prvních obyvatelů Země prozářit a oduševnit. Máme tedy mezi těmito• 58