Rudolf Steiner Duchovní hierarchie a jejich zrcadlení ve fyzickém ...

Tím jsme se pokusili dopátrat se smyslu člověka ze smyslu našeho vesmíru. Položili jsmesi dnes, alespoň do jistého stupně, otázku po smyslu člověka a pokusili jsme se vypátrat tentosmysl člověka, tento bod uprostřed vesmíru, podle návodu mystérií, tím, že jsme se pokusilitento bod, člověka Země, vyřešit z okruhu – bod z okruhu (obvodu)! Tím se však našepoznání staví do reality. A to je to podstatné – že veškeré opravdové, duchovně vědecképoznání je skutečným, konkrétním, reálným poznáním, tj. že samo duchovně vědecké poznánídává bezprostředně obraz vesmíru a duchovních hierarchií.Stojíme v ústředním bodu světa. Vše, co je kolem nás, ztrácí pro nás svůj význam, protože siříkáme: Vnější smyslový svět nám nemůže vyřešit záhady sám. Je to, jakoby se v jednombodě všechno stahovalo, zhušťovalo; potom však, když se vše stáhne, přichází z okruhunazpět řešení světové záhady tak skutečně reálné, jako je to s hmotou samotnou, která jezpodobněním a podobenstvím duchovna. Ona se stahuje dohromady, mizí ve středua vynořuje se nám opět z okruhu. To je realita. Naše poznání je reálné, když nám vyvstanepřed zrakem tak, jako výstavba a dění celého vesmíru. – To není spekulace, to nenímudrování ani přemýšlení, ale je to zrozeno z kosmu, z vesmíru. A my máme vyvíjet pocit:Moudrost nám má být ideálem, který se rodí z okruhu vesmíru a který nás naplňujenejmohutnější silou, silou pro naše vlastní určení, pro náš vlastní veliký světový ideál, a tími pro náš příští ideál člověka.• 90