Dějiny vědy a techniky 14. (J. Folta, ed.). Rozpravy NTM 200

Cesty za vzděláním a praxí konce 19. a začátku století 20.
– na příkladu pětice podnikatelů ve strojírenském průmyslu
Miloš Hořejš
Strojírenství tvoří nezpochybnitelnou páteř národního hospodářství všech průmyslově vyspělých zemí. Je
jednou z nejvyspělejších složek továrního průmyslu a tak není divu, že četnost zastoupení strojírenských
výrobních provozů je významným indikátorem celkového stavu industrializace země.
Ve svém příspěvku bych chtěl představit osudy, cíle a rozhodnutí ” manažerů“, kteří stáli u kolébky
několika podniků z husté sítě strojírenských podniků na území českých zemí. Pokusím se tak nastínit
jisté tendence jež jsou pro vývoj daného oboru signifikantní.
Poukážu na případné shody a rozdíly ve scénářích jednotlivých studijních charakteristik podnikatelů
ve strojírenství. Prostřednictvím individuálních osudů se tak mohou potvrdit, doplnit, případně
vyvrátit již popsané trendy v tomto sektoru průmyslu.
Ze syntetických dějin průmyslu či strojírenství se poněkud vytratil podnikatel – jednotlivec jako
významný aktér dění. I když se o ” něm“ objevují zmínky a jeho přínos podniku nebývá popírán, není
prostor věnovaný podnikateli jako takovému nikterak dostačující. Tímto příspěvkem se tak pokouším
vnést do hospodářských dějin a dějin techniky konkrétní lidské osudy a snažím se zohlednit tzv. malé
dějiny, či dnes tak často skloňovanou ” každodennost v historickém procesu.“ 1
Při výběru podnikatelů jsem sledoval oborovou působnost a pokusil se pomocí paralelně se
odvíjecích osudů pěti podnikatelů ve strojírenství obráběcích strojů o naznačení životní a studijní dráhy,
charakteristické pro tuto socioprofesní skupinu.
Aktéry jednotlivých (socioprofesních ) medailonů se stali: Otakar Volman, vlastník továrny na
obráběcí stroje v Žebráku, Arno Plauert, vlastnící továrnu s obdobným sortimentem ve Varnsdorfu,
Otakar Podhajský, majitel továrny na obráběcí stroje v Hostivaři, František Wawerka, rovněž majitel
továrny na obráběcí stroje tentokráte v Lipníku n. Bečvou a Josef Volman, nevlastní bratr prvého,
zakládající svůj vlastní podnik v Čelákovicích. S ohledem na srozumitelnost a vymezený prostor jsem se
zaměřil především na studijní dráhu a praxi vybraných podnikatelů a počáteční etapu vzniku či převzetí
podnikatelského subjektu.
Pro výběr podnikatelů pro srovnávací biogramy nebyl určující jen obor jejich činnosti. Aby bylo
možné jednotlivé scénáře (studijní charakteristiky) navzájem porovnávat, bylo nutné uvážit i generační
aspekt a období do nějž spadají jejich podnikatelské ekonomické aktivity.
Obr. 1. Otakar Volman Obr. 2. Arno Plauert, rok 1914 Obr. 3. Otakar Podhajský
Zvolení podnikatelé se narodili prakticky ve stejném období, Otakar Volman 6. srpna roku 1878
(†1964), Arno Plauert 23. července 1876 (†1937), Otakar Podhajský 7. října téhož roku (†1940). František
Wawerka 5. září 1874. O něco málo mladší byl Josef Volman narozený 14. listopadu 1883 (†1943). Tedy
1 Nepochybně jsou i širší veřejnosti známy životní dráhy některých významných osobností z řad průmyslových
podnikatelů. Méně tak už jsou známy podobné osudy drobnějších a středních podnikatelů i když i ty nabízejí zajímavé
scénáře životních cest za ” podnikatelským úspěchem“.
Rozpravy Národního technického muzea v Praze, sv. 200 Řada Dějiny vědy a techniky, sv. 14, Praha 2006 103